Prohledat tento blog

neděle 17. května 2009

Rorschach by nebyl na Facebooku

Kamarád Tomáš Seidl mně upozornil na tuhle zprávu, která se ostatně dala předpovědět. A tak jsem ráda, že nejsem uvězněná na Facebooku: počítačoví piráti napadli tu obrovskou, bujarou a zjevně špatně chráněnou loď svobody, pozitivity a činorodosti, kde se mají všichni rádi, jsou kamarádi a posílají si "fotečky" a "videjka" a pošťuchují se - a udělali jí díru do dna jedním dobře mířeným úderem. Facebook začíná mít zajímavou historii - tuhle zakazovali fotky kojících matek, onehdy čelili drobnému pošťouchnutí ze strany Pirate Bay a teď tenhle masivní útok, který patrně vyvolá vlnu ztráty důvěry. Což je ovšem otázka.

Na Facebooku se prý pohybuje kolem 200 milionů lidí (údaj pochází z letošního dubna, takže by v této chvíli neměl být příliš odlišný :-)) - zajímalo by mne, jestli se zjevné ohrožení identity uživatelů na tom famózním čísle nějak podepíše. Nebo je virtuálnín soukromí a virtuální identita ve skutečnosti tak odlišná od té skutečné, že to s nikým nehne? Kdyby se vám někdo cizí štrachal ve vašem nočním stolku - nebo jste věděli, že to už jednou udělal a může to kdykoli udělat znovu - asi byste nebyli moc klidní, že? Nebo je vám to jedno?

Musím poctivě přiznat, že mne to absolutně pozitivní, veskrze společenské a vstřícné nastavení Facebooku trochu štve (pokud už to nevyplynulo z předchozích vět). A znám spoustu lidí, co se cítí omezovaní uživatelskou bezbřehostí Facebooku, protože na něm "musejí" trávit hodiny a odrážet neustálé nabídky různých lidí na spřátelení. Moje dcera každou chvíli nadává jako špaček, že musí provádět selekci lidí, kteří se na ni smějí z "foteček" a chtějí, aby je zařadila mezi své přátele, přičemž ona jen vzdáleně tuší, odkud z reality by je mohla znát. Je to agrese společenské pozitivity a nikdy nemůžete vyhrát: něco jako hrát piškvorky s počítačem.

Proč někdo nenatočí nějaký post-kyberpunkový film, kde by se tyhle věci pěkně od podlahy a s kapkou chladného cynismu probíraly? V tomto případě by mohlo jít klidně i o komedii o možném konci jednoho pozitivního světa.

Mimochodem, onehdy ve středu při velmi příjemném posezení s přáteli jsme se s kolegou Tomášem Seidlem shodli, jak moc se nám líbí film Watchmen - Strážci. Zatímco jsem s vinným ruměncem ve tváři vyjádřila svou dívčí slabost pro Dreiberga/Sůvu (bože, ty vytahané svetry!), Tomáš je nepochybně chodící Rorschach. Ten vznětlivý, depresivní asociál s proměnlivou maskou na tváři by taky nikdy nebyl uživatelem Facebooku...

P.S. Ani já ve většině území, která obývám, nemám noční stolek. Ale samozřejmě to není žádné řešení.

6 komentářů:

  1. Není to sice post-kyberpunkový film, ale moc pěkná odezva na fenomén Facebooku je k vidění v jednom z dílů třetí řady seriálu IT Crowd :)

    Jinak s Vaším názorem na Facebook souhlasím, Facebook je zlo ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Facebook je takový, jací jsou jeho uživatelé.

    OdpovědětVymazat
  3. Anonym 2: No jo, já vím. To je v pořádku, respektive se s tím nedá nic dělat - ale já mohu vyjádřit svůj nesouhlas.

    Víte, já jsem ta stará idealistická vykopávka. Myslím si, že by produkt (časopis, server...), kterého si vážím, měl být výsledkem jakéhosi kompromisu mezi tím, co jeho uživatelé chtějí (tedy "jací jsou") a názoru provozovatelů. Vím, že slovní spojení "kultivace obecného vkusu" zní přízračně, ale nic lepšího mne momentálně nenapadlo. Prostě mám pocit, že to, jací uživatelé v průměru jsou, se dá nějakým způsobem někam posouvat - a nabízet jim taky kapánek jinou a pestřejší zábavu, než jsou stupidní kvizy.

    OdpovědětVymazat
  4. Za vsetkych fanusikov starej Cinemy a Alenkinho blogu pozdravujem zo Slovenska a prinasam tuto informaciu k teme: u nas mala predvcerom premieru divadelna veselohra kultoveho dramatika a rezisera Viliama Klimacka nazvana "Som Hot Dog - pravdivy pribeh mojho Facebooku". Je tam vsetko to, coho sa Alenka vo svojom clanku dovolavate:-) Usmevno-cynicky pohlad na ludi, "namotanych" na FB, ktori prestali zit lasky a vztahy v realnom svete a uz len odklikavaju novych a novych "kamaratov". Inspiraciou pre hru boli zazitky oblubeneho slovenskeho herca Viktora Horjana. Srdecne, Lucka

    OdpovědětVymazat
  5. Díky, Lucko! A zdravím z Čech na Slovensko!:-)

    OdpovědětVymazat
  6. nechápu, proč někdo věci, které se vystavují VEŘEJNĚ (tedy např. profil a fotky na fb) pokládá za soukormí. to má k nočnímu stolku opravdu hodně daleko.

    OdpovědětVymazat