Jen ve spechu a s nejistotou tvari v tvar reckoanglicke klavesnici zdravim od more. S internetem to v tomhle hotelu neni letos takova legrace jako loni, nachazi se nyni u baru maskovanan jako dalsi z rady mistnich joy machines na minci na urovni houpaciho Kacera Donalda, v podivne plastove bedne pripominajici nejakou prastarou reckou herni konzoli.
Veskere prislusne otvory, ktere by mi umoznily vyslat do sveta treba fotky rozbourenych vln, rvoucich se hotelovych kocek a razovitych babicek namaskovanych za Rekyne pro potreby nas turistu, jsou spolehlive zacpany.
Balancuji tak ted na barove zidlicce obklopena malymi rvoucimi polskymi turistiky s plovacimi kridylky, s vidinou poklidneho dne, straveneho napul prazdninovym lenosenim a napul pokusy o praci. Terminy odevzdavky textu o Janu Svankmajerovi do Reflexu a o gangsterskych filmech inspirovanych skutecnymi osudy do ForMena se blizi a sympaticky tlusta recepcni, s niz je domluveno na mistni pomery patrne extremne slozite odesilani prilohy v mailu, uz krouzi kolem lacne jak zralok, dychtiva dobreho skutku.
Tak mne myslim ceka nejaka ta pracovni noc, nebot libezneho, horkeho dne je na takove hlouposti jako prace opravdu skoda. Moynost, ze by to za mne napsali komari, je bohuzel zatim ve hvezdach.
Možná, že se nakonec nějaký laskavý a intelignetní komár psavý v plastové bedně najde. Každopádně držím palce.
OdpovědětVymazat