Pěkný den!

To nám ten víkend hezky začíná. Sotva počítač ráno proloupne oči, už na mne civí další dechberoucí zpráva na Novinky.cz, která mi znechutí celé dopoledne. Jak se říká v hlavním zpravodajství na Nově, zpráva není vhodná pro děti a slabší povahy - takže pokud jste, milé děti, ještě v té chvíli neseděly u televize (monitoru), račte rychle přiběhnout. Bude maso.

A ať mi nikdo neříká, že jakákoli cenzura ve filmu má smysl, když si zcela legálně můžete prohlédnout kluka probodnutého tyčkou tak pěkně, že by to nezvládl lépe ani legendární Vlad napichovač. Čili, přátelé, pěkně, prosím, poučení pro zbytek týdne: v touze vidět indickou slavnost nepadejte z balkonů a nenapichujte se na rezavé tyče. Aby z vás nebyla hlavní zpráva dne.

Mimochodem tady ve víkendovém Polabí je dnes krásně, přistihla jsem svou první letošní včelu na zuřivě rozkvetlé sněžence. Bohužel jsem si dnes zakázala skotačit po zahradě, protože jsem včera nenapsala ani písmenko a původní plán o rozepsání portrétu Owena Wilsona (natož o jeho dokončení zítra) připomíná Titanic.

Alespoň si dám nad prvními krokusy drobný doutníček a když budu mít štěstí, rozprší se a nebudu litovat další propsané soboty.

Epochální počasí přeje hlavně běžcům, kteří se vyrojili i u nás na zahradě s úmyslem zaběhnout si do nedalekých Peček na slavnou Pečeckou desítku, což kupodivu není pivo. Protože jsou to vesměs ultraběžci (šílenci, kteří běhají závody delší než maraton), tak si na start v Pečkách doběhnou, absolvují závod a pak si zaběhnou zase zpátky k nám, aby se osprchovali, převlékli, najedli a poklábosili. Tento nápad mi zabraňuje stát u cíle jako nadšeně vřískající fanynka, neboť neběhám a neřídím vůz, kterým bych se do Peček mohla dopravit. Můžu však pěkně doma chuťově doladit běžeckou zelňačku (za dobu, co tohle píšu, jsem tam přidala třtinový cukr a třešňovici)... A, ano, dám si teď v klidu na zahradě ten doutníček.

A co večer, až se běžci postupně vytratí směrem na pražský vlak? Zlatá šedesátá (Jan Kačer je stále zajímavý) a Nikdo se nebude smát na ČT 2, nebo stará dobrá Mission: Impossible? Nebo si počkat na Cameronovy Vetřelce? (Moc si vážím Jamese Camerona, nejen proto, že moje pracovní plány připomínají Titanic.) Nebo - unavena pouhou představou šestnáctikilometrového běhu - nic v televizi a odpotácet se do postele?

Vida: tak pěkný den, a plný tolika mučivých otazníků...