Nápad natáčet loutkovou akci dvojnásobnou frekvencí, tedy na 48 filmových oken místo na obvyklých 24 za vteřinu, nosil Jan Svěrák v hlavě už dlouho. Tato metoda se běžně používá při natáčení triků, ve kterých se zmenšené modely používají dohromady s vodou, větrem nebo ohněm. Rychlostí 33 oken za vteřinu se zase často točí obrazový základ videoklipů. Při promítání normální rychlostí každopádně zmenšený živel či populární rapper získají důstojnější hmotnost a divák má pocit, že se ocitl přímo uprostřed velkolepého dění. Svěráka tahle metoda zaujala už v době, kdy jako gymnazista v létě asistoval na Barrandově a sledoval práci na tricích v ateliéru číslo 4.
Tímto způsobem vznikly všechny loutkové akce v Kukym: kameraman a loutkoherci museli ovšem dělat v souladu s tím dvojnásobně rychlé pohyby a jako základní pomůcku přitom měli dvojnásobně zrychlený pomocný zvuk. Hrané záběry ve filmu se ovšem točily na klasickou frekvenci, stejně jako scény se zvířaty.
Žádné komentáře:
Okomentovat