Prohledat tento blog

úterý 10. ledna 2012

MI4 čili výprava do iluzivního prostoru

Čtvrtá Mission: Impossible si v kinech (hlavně neamerických) nevede nijak katastrofálně a diváky nejméně políbeným dílem celé série tak nejspíš zůstane uctívaná trojka J. J. Abramse (podívat se na příslušná čísla můžete na box office mojo). Brad Bird, který novým příběhem agenta Ethana Hunta debutoval v rámci hrané kinematografie, přesto asi ještě nějaký čas bude spíš úspěšným režisérem animovaných pixarovek (Úžasňákovi, Ratatouille) než vzývaným akčním filmařem. To všechno nemění nic na tom, že MI4 je zajímavá, především ovšem ve své pomyslné první části. Budeme-li film dělit podle míst, kde se odehrává, začíná zábava v Budapešti, pokračuje v Moskvě a končí (bohužel) už v Dubaji. Rozměrné finále v indickém Mumbaí působí jen jako povinné, očekávané dovyprávění celého příběhu. (O "cituplném" epilogu, který má protagonisty dostat z akčního vesmíru na reálnou zem a ve kterém Tom Cruise rozjíždí "herecký koncert", hanba mluvit.)

Čtvrtá MI dává v nouzové situaci dohromady nový tým: Tom Cruise je tu samozřejmě opět jako Ethan Hunt a Jeremy Renner se tu nově objevuje coby agent s minulostí Brandt (což je zprvu zajímavá, napůl komická postava, která se o hrdinské i zlehčující momenty celkem spravedlivě dělí s Benjim Simona Pegga). O ženský půvab se v akci stará agentka Carterová (Paula Pattonová). Šílený zloduch a jeho kumpáni, hodlající rozpoutat třetí světovou válku, tu nemají moc prostoru: spíš než o souboj dobraz se zlem o záchranu světa prochází "dobro" řetězcem jednotlivých atrakcí-úkolů s pomocí nejrůznějších hi-tech udělátek a nadstandardní fyzické výbavy. 1/

Je ovšem zajímavé, Bird buduje prostor - alespoň ve zmíněné "první části" - spíš jako autor animovaných než hraných filmů: nesází ani tak na dynamický střih jako spíš na akci strukturovanou "uvnitř" obrazu, a to se zvláštním důrazem na iluzivní atrakce. Možná je to i ve vztahu k "duchovitému" názvu, odkazujícímu k nouzovému, meznímu modu, v němž musí Ethan tentokrát pracovat. Pokud jde o iluzivnost, Huntovy masky (kterých si tady vlastně moc neužijete) jsou samozřejmostí a není třeba o nich mluvit. Zajímavější je však případ chodby v moskevském Kremlu, kterou agenti rozdělí speciálním plátnem, za nímž v klidu operují, zatímco na sítnici ostražitého hlídače sedícího na jejím konci se promítá banální obraz prázdného prostoru. (Analogie se situací diváka v kině se tady přímo nabízí.) Další, mnohem komplikovanější je pak sekvence v dubajském hotelu, založená na "zrcadlových" akcích (z nichž souboj Carterové s vražednou protivnicí Sabinou Moreauovou je jen drobnou hrou).

Ve dvou různých hotelových pokojích se tu paralelně sejdou Hunt a Brandt vydávající se před Moreauovou za překupníky, zatímco skuteční překupníci se scházejí s Carterovou, vydávající se za Moreauovou. Součástí perfektně sladěné skryté komunikace mezi hrdiny je zvláště Brandt vybavený snímacími kontaktními čočkami a přenášející na dálku potřebné tajné kódy pouze tím, že je čte... Charakter celého prostoru pomáhá budovat už samotný výškový hotel se "zrcadlovými" stěnami, po nichž se předtím Hunt vydal na nebezpečnou procházku s pomocí ne zcela spolehlivých "lepících" rukavic.

Pro našince je ovšem zábavné i "iluzivní" použití pražských reálií, které ve filmu představují Moskvu. Vidět Ethana a Benjiho, kterak v převleku za sovětské důstojníky pronikají jakoby do Kremlu, přičemž se promenují nejdřív po nádvoří Pražského hradu a pak i v jeho útrobách, míjejíce kupříkladu Masarykovu sochu s viditelným nápisem TGM na podstavci, je docela legrace. Ve filmu se viditelně mihne i pár českých herců, a to i ve scénách z Maďarska (nejvýraznější je účinkování Pavla Kříže coby tajného agenta na budapešťském nádraží). Agent Hunt se tak poněkud svérázným způsobem vrátil do Prahy: v roce 1996 jsme přece zírali, jak se v úvodu první Mission: Impossible Briana De Palmy pěkně využívá prostředí Malé Strany.

1/ Neodpustím si poznámku, že tvůrci několikrát "politicky korektně" zdůrazňují, že protivníky hrdinů/Ameriky/veškerého civilizovaného světa nejsou Rusové, ale šílený jednotlivec.

USA 2011, 133 minut, titulky
Režie: Brad Bird
Scénář: Josh Appelbaum, André Nemec
Kamera: Robert Elswit
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Tom Cruise (Ethan Hunt), Jeremy Renner (William Brandt), Simon Pegg (Benji Dunn), Paula Pattonová (Jane Carterová), Michael Nyqvist (Kurt Hendricks), Vladimir Mashkov (Sidorov), Samuli Edelmann (Wistrom), Ivan Shvedoff (Lisenker), Léa Seydouxová (Sabine Moreauová), Josh Holloway (Hanaway), Ving Rhames (Stickell), Tom Wilkinson (tajemník IMF), Pavel Kříž, Petra Lustigová
Premiéra: 15. 12. 2011

1 komentář:

  1. Praha si zahrála nejen Moskvu, potažmo Kreml, ale i Budapešť, scény na budapešťském nádraží se točily na Hlavním (scéna s P. Křížem) a další část na Smíchově (tam co zabijí am. agenta).-)

    OdpovědětSmazat