Festivalový den šestý doporučuju začít depresivní rozcvičkou s homosexuálním britským učitelem, truchlícím za zemřelým přítelem v Americe doby kubánské krize - ve vysoce ceněném podání Colina Firtha v dramatu
Single Man to bude po ránu určitě na mašli.Spravit náladu by vám i mně vzápětí mohly Imaginární lásky - proč se nenechat svést rozpustile reklamním textem v katalogu a nevyrazit na "okouzlující snímek (...), jednoho z letošních miláčků publika canneské sekce Un certain regard"? Pokud mne film zklame a nebude dostatečně okouzlující, zjistím si, kdo mne tímhle textem svedl, načež si budu halasně stěžovat u paní doktorky Zaoralové :-).
Co se týče dalších událostí dne, já už jsem Orion viděla, ale vám tohle íránské drama o studentce, která přišla o panenství v "nesprávně" uspořádané společnosti, mohu doporučit, i když není "okouzlující", ale spíš silné a výmluvně strohé. Abych ani já nezanevřela na svou oblíbenou íránskou kinematografii, vyrazím na Věrnou kopii: vidět Juliette Binocheovou režírovanou Abbasem Kiarostamim rozhodně musím. I když pak budu kvůli křížení časů pracně nahánět další projekci Hitlera v Hollywoodu, který nejspíš v té době spoustu lidí přitáhne spíš do Velkého sálu než do odlehlého kina Richmond. Dalším trhákem dne budou nepochybně Manažeři, ale já jsem hvězdně osázený film Johna Wellse už viděla (a vlastně mi tenhle pseudokritický, civilní styl moc nesedí a- pokud jde o téma současné hospodářské krize, dávám přednost Jasonu Reitmanovi a jeho Lítám v tom).
Konec dne plného okouzlení zábavou a uměním velí uvolnit se půlnočním australským hororem - a Prodloužený víkend bude jistě to pravé.
Žádné komentáře:
Okomentovat