Prohledat tento blog

sobota 18. července 2015

Domácí péče o českého diváka se vyplácí

Vzápětí po úspěchu na MFF Karlovy Vary přišla do kin celovečerní debut scenáristy a režiséra Slávky Horáka. Tragikomedie Domácí péče byla spolu s dalším českým snímkem – sourozeneckým dramatem Kobry a užovky – přijata do hlavní festivalové soutěže. Křišťálový glóbus za nejlepší film však ani jeden z domácích snímků nezískal. Opakovala se však podobná situace jako v roce 2008, kdy neuspěl jiný zajímavý český snímek - Děti noci, ale dočkal se kompenzace v podobě ocenění za hlavní role. Ta si Kobry a užovky a Domácí péče rozdělily: za nejlepší mužský herecký výkon byl oceněn Kryštof Hádek. Křišťálový glóbus za nejlepší ženskou kreaci pak připadl Aleně Mihulové, která v Horákově snímku ztvárnila stárnoucí ženu, která se nečekaně ocitla v dramatické životní situaci.

Lakonicky civilní, hluboce prožitý výkon padesátileté herečky patří k hlavním kvalitám Domácí péče. Mihulová, kterou si veřejnost pamatuje především z drsně poetické Krávy (1992) jejího manžela Karla Kachyni či z povídky Dceřina kletba z erbenovské Kytice (2000), navíc patří k příjemně neokoukaným hvězdám. Je skvělé, že Horák odmítl do role obsadit líbivou Simonu Stašovou, o jejíž obsazení prý měla zájem Česká televize. 

Přestože Mihulová má za sebou dlouhou hereckou kariéru, dokázala si (podobně jako někteří herci v 60. letech) uchovat zdání „neherecké“ opravdovosti provázející její začátky. K filmu totiž přišla bez předchozích zkušeností, když coby sedmnáctiletá získala hlavní roli v Kachyňově retro příběhu Sestřičky (1983). Na rozdíl od mladičké Marie, která byla v divácky oblíbeném snímku poslána do venkovského zdravotního střediska za trest, je Vlasta z Domácí péče bytostnou součástí vesnického prostoru. Má v sobě starosvětskou pokoru venkovanek, které se s tichou samozřejmostí obětují svým bližním. Žije s pohodlně bodrým manželem Laďou (šťastně nepřehrávající Bolek Polívka) a pravidelně obchází své pacienty roztroušené po okolních vesnicích. Když se Vlasta dozví, že umírá na rakovinu, nechce na své existenci nic měnit. Protože doktoři nabízejí už jen léky na utlumení bolesti, uchýlí se k alternativní léčbě. Prostřednictvím dcery svého pacienta Horáčka (výborná Tatiana Vilhelmová) se svěří do péče proslulé slovenské vědmy (respekt budící Zuzana Krónerová)…
 
Domácí péče tak hrdinku z jejího malého, praktického světa odstředí do sféry, která je v poslední době vnímána jako značně kontroverzní. Slávek Horák ovšem potenciálně ožehavé téma zapojuje do hry jako vypravěč, nikoli jako vyznavač bezpracných zázraků. Na rozdíl od Bohdana Slámy ve Čtyřech sluncích se vyhýbá populistickému mystičnu. Jeho hrdinka se musí odnaučit sloužit druhým, kteří zneužívají její dobroty, a naučit se vnímat a prosazovat vlastní potřeby. A musí se prosadit i tam, kde je to nejtěžší, totiž ve své vlastní rodině.

Zlínský rodák Slávek Horák psal příběh s využitím profesionálních zkušeností své matky, věnující se stejné profesi jako Vlasta. Film natáčel ve svém rodišti, v domě svých rodičů. Domácí péče je tak osobně prožitým ryzím „moravským“ filmem, a to nejen díky hereckému obsazení (ve kterém nechybí ani dramaturg Jan Gogola v symbolické roličce oddávajícího). Domácí péče má v sobě radost ze života a přirozený temperament. Čtyřicetiletý debutant, který je úspěšným tvůrcem reklamních spotů, navíc své úsporně civilní drama odlehčil komediálními situacemi. Sentiment nemá ve filmu místo, což ovšem neznamená, že nejde o velmi citový film. 

Domácí péče je diváckým snímkem v tom nejlepším smyslu toho označení.. Bylo by krásné, kdyby se filmů tohoto druhu každý rok v Česku natočilo víc. Pak by vzniklo cosi jako kvalitní, kultivovaný „artový střední proud“ - což by byla ta pravá domácí péče o kinematografii, která by tak mohla na mezinárodní úrovni fungovat s větším sebevědomím a sebeláskou. 

(Tenhle text jsem napsala do Hospodářských novin. Redakci děkuju za možnost zveřejnit ho i tady na blogu.)

Domácí péče
ČR 2015, 92 minut
Scénář a režie: Slávek Horák
Kamera: Jan Šťastný
Hrají: Alena Mihulová (Vlasta), Bolek Polívka (Laďa), Tatiana Vilhelmová (mladá Horáčková), Zuzana Krónerová (vědma), Sara Venclovská (dcera),Slávek Horák (snoubenec), Jan Gogola st. (oddávající)
Premiéra: 16. července

1 komentář:

  1. Film Domácí péče se mi opravdu líbil. Natočil ho jako svůj debut Slávek Horák. Viděli jsme ho na filmovém festivalu ve Vancouveru. Rozhovor s Horákem o jeho filmu je k dispozici na“ http://www.lingo-star.com/project/horak-domaci-pece/

    OdpovědětSmazat