Prohledat tento blog

sobota 7. května 2011

Thor

Syn boží (Chris Hemsworth) 
Hlavní představitel comicsového dobrodužství Chris Hemsworth říká, že Thor je příběh o nalezení pokory - a to neplatí jen o vyprávění o pyšném, zpovykaném královském synovi, který je z výšin božského světa Asgardu svržen do nižšího světa, na Zemi, aby dokázal, zda je svého předchozího statutu hoden. Platí to i pro samotného tvůrce filmu, za kterého můžeme myslím - i když jde o hollywoodský studiový projekt - označit režiséra Kennetha Branagha. Padesátiletý britský herec a režisér ovšem není jen zkušeným shakespearovským adaptátorem, jak se v souvislosti s Thorem většinou připomíná, ale i režisérem s letitou zkušeností s pokorou vůči "lehkým", "komerčním" žánrům. Už jeho druhý film, pozapomenutý duchařský thriller Znovu po smrti (1991), byl poctou žánrovému filmu v hitchcockovském stylu. I když nejblíž z Branaghovy "žánrové" filmové tvorby k Thorovi Frankenstein (1994), nelze v této souvislosti opomenout ani (nepovedený) thriller Slídil (2007). Adaptace klasického comicsu mísícího dohromady bohy a smrtelníky není jistě nejsmělejším tvůrčím činem muže, který se naučil velmi obstojně muzikálově tančit a zpívat kvůli shakespearovskému updatu Marná lásky snaha (2000). 

Odin (Anthony Hopkins) musí svého
 nástupce naučit pokoře
Branaghova zkušenost s pokorou se pak samozřejmě opírá i o letitou komunikaci s díly zmíněného Alžbětince, která probíhala na jevišti i na filmovém plátně - a právě odtud pramení (zdánlivá) lehkost, s jakou se v Thorovi říkají a ukazují složité věci, aniž by působily směšně a zjednodušeně. Branagh je tak zřejmě víc než kterýkoli současný filmový režisér spjatý nejen s přirozenou pokorou vůči čemukoli, čeho se dotkne (ať už jde o "vznešené" či "nízké" žánry), ale i s uměním překladu toho, co považujeme za "umění", co divácky srozumitelné, chytlavé a živé podoby. A naopak: lehkovážnost a vtip má pro něj stejnou důležitost jako patos. Branagh je zvyklý zvažovat kompromisy, které musí dělat, a tyto kompromisy jsou méně viditelné než u jiných "vážných" filmařů. Není tedy žádná ironie, že právě Thor, na kterém by si snadno vylámal zuby kdekdo, patří k Branaghovým nejvyváženějším filmovým dílům. Ocitl se v něm totiž vlastně na nejbytostněji domovské půdě.

Loki a Thor - bratři a protivníci
Vedle prvního Iron Mana je současně Thor nejlepší filmovou marvelovkou - a možná je nejlepší vůbec. Brát vážně Tonyho Starka šlo díky obrovskému nadhledu a programovému cynismu postavy a díky tomu, jak to vše přijal za své Robert Downey, Jr. (v pokračování to však už kvůli různým ústupkům na "polidštění" a akčnímu "zhrdinštění" postavy nefungovalo). Thor je v Hemworthově skvělém podání silný, oduševnělý a citlivý, a současně má smysl pro humor - mohl by ho ovšem hrát i někdo jiný, aniž by došlo k porušení vnitřní rovnováhy vyprávění. Ta se opírá i o všechny ostatní herecké výkony (v obsazení vlastně neexistuje slabé místo), ale také o Branaghovu schopnost zvládnout akční i trikovou stránku podívané. Její "starosvětské" rysy se přitom odvíjejí jednak od žánrových inspirací 70. let, jednak od samotné existence světa bohů Asgardu, který i v obrovských celcích působí živoucně a funkčně. (Zvažujeme-li hloubku stupidity, do jaké mohl být stržen ošidný nápad zobrazit dění a vztahy na božském "Elsinoru" méně předvídavým a zkušeným režisérem, nejspíš vám vytane na mysli nový Souboj Titánů.) 

Loki má (přinejmenším) dvojí tvář
Thor není ovšem silným vyprávěním jen v oblasti božského světa: ten totiž ovládají stejné emoce jako Pozemšťany a ledové obry v mrazivém světě Jotunheimu. A naopak, v podzámčí - na Zemi, kde se hrdina ocitne zbaven svých výjimečných schopností a výsadního postavení, mají činy, myšlenky a touhy protagonistů stejnou váhu jako u bytostí, jež jsou jim navenek po všech stránkách nadřazeny. Myšlenka paralelní existence, osmózy a případné spolupráce zobrazených světů nepůsobí banálně ani "nemožně" - stejně jako pěkný a neukončený (!) vztah, který vznikne mezi Thorem a astrofyzičkou Jane Fosterovou (pro niž je Natalie Portmanová nejspíš ideální představitelkou). Do pozemského světa jsou pak investovány všechny odkazy k marvelovskému universu (včetně toho finálního, na který si samozřejmě musíte trpělivě počkat přes celé závěrečné titulky). Zatímco svět Asgardu se podobá - zjednodušeně řečeno - především sám sobě, realističnost pozemského světa se opírá také o vtipkování o podobnostech a souvislostech (asi nejvlipnější je to ve chvíli, kdy náhodný pozorovatel členy Thorovy družiny, která se svého vůdce a kamaráda vydá do cizího světa zachránit, charakterizuje jako "Xenu, Jackieho Chana a Robina Hooda"). 

Políbení ruky je v tomto případě vzrušivější
než postelová scéna
Thor je jeden ze zakládajících a nejzasloužitejších členů superhrdinské party Avengers (Mstitelé) - a závěrečný titulkem jeho nové filmové dobrodružství připomíná, že se objeví ve stejnojmenném filmu. Jeho premiéra je stanovena na 4. května 2012 a obsazení je už známé - stejně jako jméno režiséra Josse Whedona, které je opravdu vysokou sázkou do marvelovské filmové loterie. Našinec ovšem naneštěstí nemůže chtít, aby všechny další marvelovky režíroval Kenneth Branagh. Avengers tady budou nicméně skoro dřív, než se vám vykouří z hlavy hrdinské a zpěvné thorovské melodie z pera oblíbeného branaghovského hudebního skladatele Patricka Doylea...     

P.S. Když jsem zvažovala, jestli si nedopřát v kině 3D verzi a mrknout na to, jak si Branagh poradil s požadavky stereoskopického filmu, zvolila jsem raději na originální jazykovou verzi a tudíž 2D. Samozřejmě přivítám zasvěcený komentář k této otázce od někoho, kdo viděl 3D Thora.     

USA 2011, 114 minut, dabing (3D), titulky (2D)
Režie: Kenneth Branagh
Scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Don Payne
Kamera: Haris Zambarloukos
Hudba: Patrick Doyle
Hrají: Chris Hemsworth (Thor), Natalie Portmanová (Jane), Anthony Hopkins (Odin), Tom Hiddleston (Loki), Stellan Skarsgard (Erik Selvig), Kat Denningsová (Darcy), Clark Gregg (agent Coulson), Idris Elba (Heimdall), Colm Feore (král Laufey), Ray Stevenson (Volstagg), Tadanobu Asano (Hogun), Joah Dallas (Fandral), Jaimie Alexanderová (Sif), Rene Russoová (Frigga), Samule L. Jackson (Nick Fury), Jeremy Renner (Hawkeye/ Clint Barton).
Premiéra v ČR: 28. 4. 2011

Žádné komentáře:

Okomentovat