Prohledat tento blog

pondělí 18. dubna 2016

Ohlédnutí za KRRR!

Ve dnech 8.–10. dubna se v moravskoslezském Krnově už po jedenácté konala ojedinělá středoevropská přehlídka 70mm filmů. Odehrávala se ve znamení Kleopatry i Nachmelené opice. Milovníci „královského“ formátu – 70mm filmu - se v krnovském kině Mír poprvé sešli před deseti lety – v roce 2006. Letos se unikátní přehlídka konala už po jedenácté. Během tří deštivých, chladných dnů našlo v biografu města Krnova a jeho přilehlých prostorách bezpečný divácký domov dvě stě třicet tři akreditovaných účastníků. Deseti projekcemi v sále prošly 2 514 diváků. Ti si v pohodlných sedačkách odseděli 1 555 minut filmů. A projektory legendární české značky Meopta projely 53,3 kilometry filmového pásu. Díky nasazení pořadatelského týmu v čele s vedoucím kina Pavlem Tomeškem se tak uskutečnil další ročník jedinečné akce, která nepřitahuje jen návštěvníky ze všech koutů Česka, ale i hosty ze zahraničí. Kromě češtiny zněla v přilehlých prostorách kina i polština, angličtina, němčina či švédština.

Festival, jehož nedílnou součástí jsou i odborné úvody a přednášky, pořádá MIKS Krnov ve spolupráci s městem Krnov a Asociací českých filmových klubů. V Krnově se scházejí skalní fanoušci lační zážitků, které jim nemůže nabídnout žádné moderní, sebelépe vybavené kino. Nejde jen o projekci v historicky největším formátu, který kinematografie divákům nabídla – jde i o ryze „archivní“ zážitky spojené se sledováním filmových kopií, těžce poškozených zubem času. Letos byla zkouškou věrnosti a výdrže dlouhá, třiapůlhodinová verze westernu Nebeská brána (1980), jejíž barevné spektrum se posunulo natolik, že na plátně převládaly vybledlé valéry „stendhalovské“ barevnosti – červená a černá.

Dobrou kvalitu si naopak zachovala sovětská romantická klasika Cikáni jdou do nebe, kterou v roce 1975 natočil režisér Emil Lotjanu. Oku lahodila i De Palmova vynikající gangsterka Neúplatní (1987) s akční klasika Johna McTiernana Poslední akční hrdina (1993), jejíž kopie do Krnova přicestovala až z Austrálie. Technicky báječně v Krnově dopadla i milostná romance Sydneyho Pollacka Vzpomínky na Afriku (1985), která se dokonce ze zpětného pohledu jeví jako vypravěčsky zajímavější než v době svého uvedení do českých kin.

Na kopii pračlověčího opusu Jeana-Jacquese Annauda Boj o oheň (1981) ovšem zub času poněkud zahlodal: měla červený nádech, jehož intenzita ovšem v jednotlivých dílech kolísala.

Odložený Ford a jiná překvapení

Neočekávaná délka Nebeské brány byla jednou z příčin změny programu, která proběhla prakticky na poslední chvíli. Pořadatelé se totiž o metráži a kvalitě zaslané filmové kopie dozvědí pravdu teprve ve chvíli, kdy ji dostanou fyzicky do rukou – a na vlastní oči si vše zkontrolují. Týká se to třeba i podkladů pro české titulky. Dokument Elvis: That's the Way It Is (1970) se promítal bez nich, protože do Krnova v poslední chvíli dorazily jen materiály k přestříhané verzi, jež se zaslanou verzí filmu téměř vůbec neladily.

To – a mnohé další – se návštěvníci dozvěděli už z facebookové stránky akce, na níž organizátoři ještě těsně před začátkem akce podávali nejčerstvější informace. Programové změny letos znamenaly adrenalinovou jízdu jak pro pořadatele, tak pro diváky, kterým nakonec mezi jednotlivými projekcemi – jak je ostatně v Krnově obvyklé – zbývalo jen minimum času na zajištění základních životních potřeb (mezi ty patřila i hydratace produkty místního nového pivovaru Nachmelená opice).

Z programu nakonec vypadla Vysoká hra patriotů (1992), jejíž uvedení se pořadatelé rozhodli přesunout na příští rok. V roce 2017 totiž od vzniku thrilleru s Harrisonem Fordem v hlavní roli uplyne pětadvacet let.

Diváckou slast – i časovou tíseň – naopak letos prudce zvýšil původně neplánovaný kostýmní velkofilm Kleopatra (1963). Po jeho uvedení pořadatelé už dlouho bažili – a když se jim naskytla možnost ho na poslední chvíli získat, neváhali. Snímek s masivně dekorativní Elizabeth Taylorovou v titulní roli se potvrdil jako prototyp megalomanské sedmdesátkové podívané a stal se zlatým hřebem archivní části programu. Majitelé práv nejprve odmítli zapůjčení archivní kopie povolit a odkazovali organizátory KRRR! na digitální verzi filmu, nakonec však plátno opanovala nádherná, nová kopie restaurované Kleopatry s DTS záznamem zvuku.

Mezi bonusy, které mohli návštěvníci festivalu zhlédnout, patřila i ukázka Kleopatřina bombastického příjezdu do Říma, promítaná postupně z filmů širokých 16 mm, 35 mm a 70 mm. Další bonusovou raritou byl i krátký polský film Vojenská dřina – vítěz 7. festivalu vojenských filmů ve Versailles 1975, který zachránili polští sběratelé.

Právě v digitální éře se ukazuje, že celuloid, který na plátně osobitým způsobem dýchá, nemusí být spojen jen s nostalgií. Letos byly v Krnově uvedeny hned dva nové snímky natočené vysoce ceněnými tvůrci, které momentálně přitahují do (digitalizovaných) kin všude na světě mainstreamové diváky: sci-fi Interstellar (2014) režiséra Christophera Nolana a westernová detektivka Osm hrozných (2015) Quentina Tarantina. Oba byly samozřejmě hrány z filmového pásu, přičemž Tarantino svůj snímek realizoval v zaniklém formátu Ultra Panavision.

Kultovní autor natáčel na 65mm filmový negativ a trval na tom, aby byla finální verze uváděna v kinech nejen z digitálního nosiče, ale podle možností specializovaných kin i ze širokého filmového pásu. Protože všechny 70 mm kopie Osmi hrozných obíhají evropská kina schopná tento formát odpromítat, podařilo se organizátorům KRRR! na poslední chvíli zajistit kopii přímo ze Spojených států. Krnovští diváci si Tarantinovu ultimativní novinku užili nejen v luxusní obrazové kvalitě, ale i s takovou podobou hudební předehry a přestávky, jakou určily písemné režisérovy pokyny – instrukce, jak má promítač správně pracovat s oponou či s rozsvěcením světel v sále.

(Tenhle text jsem napsala do Revue Filmového přehledu. Za možnost uveřejnit text i zde redakci děkuji.)

2 komentáře: