Green Lantern myslí v 1D

Zbrklý pilot Hal Jordan se
stal vyvoleným

Léto se samozřejmě ještě nechýlí ke konci (i když počasí by tomu nasvědčovalo), co se ale týče toho letošního, máme v comicsových adaptacích jasno. Z šestice letních blockbusterů tohoto typu byly v českých kinech uvedeny zatím sice jen čtyři (Green Lantern k nám dorazí 18. srpna a Kovbojové a vetřelci si odbudou premiéru o deset ní později), leč Hollywood se už mohl pustit do sčítání domácích tržeb. Ani "opožděné" výdělky ze zahraničních trhů zřejmě nezmění nic na tom, že si na comicsovém políčku v uplynulých měsících nejlépe vedl Thor. Což mne těší, protože se mi moc líbil (mou recenzi najdete tady). Za zdařilým comicsovým opusem Kennetha Branagha na žebříčku diváckého zájmu následují Captain America: První Avenger, X-Men: První třída (mou recenzi najdete zde), Green Lantern, Kovbojové a vetřelci a neblahý Kazatel. (Kdo má rád čísla, může si jich dosyta užít na boxofficemojo).

Létání je v tomhle comicsovém filmu
zase substitucí sexu 

Akční superhrdinská sci-fi "bondovského" režiséra Martina Campbella Green Lantern má vesměs strašné kritiky, ale tak hrozný zase není (respektive nedosahuje anti-kvalit Posledního vládce větru): jde prostě o nezáludnou, lihuprostou letní digizábavu. Skutečnosti, že by filmu slušela  přístupnost "do dvanácti let", bude u nás na překážku pouze fakt, že 3D verze je kupodivu otitulkovaná a nikoli dabovaná. /Děti by ovšem zase nejspíš neocenily Geoffreyho Rushe, který mluví rybího CGmImozemšťana Tomar-Rea (a není jediným dobrým hercem, který v tomhle filmu vzal roli, aby si přivydělal na nájem: třeba bezpáteřního pozemského senátora si zahrál Tim Robbins)/. Dost žertů: pokud jde o herecké výkony, nemůže o nich stejně být řeč v podívané preferující (naneštěstí  průměrnou) digitální vizuální stránku na úkor čehokoli jiného. Na jemnosti, detaily či dokonce nedejbože nějaká vybočení ze šablon není čas, protože trikaři dostali zelenou a nic jim nesmělo překážet v tom, aby vytvořili hladce působícího hybrida mezi animovaným a hraným filmem. Realita pouze slouží jako východisko jedničkám a nulám a skoro se divím, že nevznikl rovnou snímek animovaný. Ryan Reynolds tak může zcela postrádat charisma v roli zbrklého testovacího pilota Hala Jordana, který se stane jedním z vyvolených Strážců vesmíru, americká Tatiana Vilhelmová Blake Livelyová v roli Halovy sličné lásky může zůstat pouze sličná - a Marku Strongovi a Peteru Sarsgaardovi jejich digimasky mohou naprosto bránit v tom, aby se vůči té všeobjímající mrazivé strnulosti nějak vymezili. Zbývají jim jen hlasy, respektive pouze intonace, protože jejich repliky jsou hloupé.          

Láska je láska 

Scénář plný nenápaditě béčkových situací, placatých charakterů a dialogů oscilujících záhadně mezi sebeironií a smrtící seriózností má na svědomí čtveřice pachatelů (Greg Berlanti, Michael Green, Marc Guggenheim, Michael Goldenberg) - a není divu, že ani zkušený Martin Campbell na jeho základě nedokázal pranic vymyslet. Logickými lapsy nemá cenu se zabývat (proč vlastně ti Strážci ukují zlatý prsten, když ho nakonec proti padoušskému Parallaxovi vůbec nepoužijí?). Největším problémem je totiž samotná nejistota autorů ve vztahu k tomu, co by měli prezentovat divákovi "vážně" (tedy ve smyslu superhrdinské comicsové "vážnosti") a co s pomrkáváním shazovat. Ani se moc nedivíte, když si přečtete, že kdysi mělo  jít o komedii v režii Kevina Smithe (tady) a hlavní roli měl hrát Jack Black (tady)... Zřejmě právě složitý vývoj  projektu způsobil, že výsledek kulhá na obě nohy, i když komediální rovina nelikviduje akci tak, jako třeba v Zeleném sršňovi. 

"Bílý dům" - sídlo rady moudrých 

A ani to "falešné" 3D není vysloveně hnusné, je prostě jenom dokonale nicneříkající. Je přitom zřetelné, že vizuální i vypravěčská naivita měla být (většinou) záměrná. Její ztělesnění - horlivý, nápaditý a zbrklý Hal Jordan - ovšem ve vyprávění nefunguje jako sympatický polepšený divoch, který  prostřednictvím kouzelného prstenu obvykle vyčaruje nějakou dětinskou, leč funkční hovadinu. Působí spíš jako duchaprázdný protiva s obvyklým (nedotaženým) traumatem z tatínkovy smrti, takže brzy zalitujete, že autoři nevěnují pozornost třeba některé ze záporných a tudíž zajímavějších postav (třeba zrovna Sarsgaardovu xenobiologovi Hectoru Hammondovi, který se dostane do područí zla a slyší myšlenky cizích lidí). Sázka na prapůvodní, starosvětsky naivní čistotu asi nemůže vyjít ve chvíli, kdy se filmové comicsy díky zvládnutým digitálním technologiím přestaly soustřeďovat na rozpory mezi reálnými a trikovými scénami a vrhají se na sofistikovanější a dráždivější vztahy, modely a analogie. Green Lantern nakonec vyhlíží jako násilně infantilizovaná podívaná za 200 miliónů dolarů, ve které se velmi profesionální tým pokouší zamaskovat fakt, že jde vlastně o ryzí béčko, které se rozhodlo myslet v 1D.

Strážci jsou multikulturní mix 

Není ovšem pravda, že film se svým záměrně prostinkým způsobem nesnaží cosi vyprávět. Můžeme klidně nechat stranou motiv létání, které tu je (podobně jako v Iron Manovi a v comicsech obecně) substitucí sexu: vztah Hala a Carol je zbavený jakéhokoli erotického napětí a ulpívá na úrovni znaveného kočkování. Do zajímavějších končin nějakého smyslu se nedostaneme ani ve chvíli, kdy finále vnímáme jako oslavu "triumfu vůle" - totiž jako vítězství vesmírných  Strážců sázejících na vůli a schopnost ovládnout strach nad rozbředlým CGI padouchem Parallaxem, živícím se právě strachem svých obětí.

Hal svůj prsten moci využívá
k vytváření dětinských zbraní   

O nějakém psychologickém konfliktu tady ovšem nemůže být ani řeč: hrdina o něm pouze mluví a když na něj dolehne trauma, rozbije svou stíhačku a od problému se čile katapultuje. Nějaké vnitřní směřování  tady ovšem kdysi bylo: i když pilot Jordan se v comicsové předloze nakladatelství DC Entertainment dostal ke slovu až na sklonku 50. let, původní comics byl spjatý se 40. léty a paralely s realitou samozřejmě nabízel. Svědomití, loajální a hrdinní Strážci jistě ve válečné Americe burcovali vlastenecké pudy a bojové odhodlání svých čtenářů. A nestvůrní zloduši jistě ztělesňovali odpornost fašistických protivníků Spojenců. Jenže... i když si v politizujících interpretacích a aktualizacích obvykle nechutně libuji, Green Lantern ve mně všechny tyhle choutky spolehlivě ubil. Irák, Afghánistán, mezinárodní terorismus, všechno je mi fuk. Hlavně aby nebylo pokračování.

Jenomže mám smůlu: zatím se totiž zdá, že studio Warner Bros., opojené výdělky z potterovské série, nehodlá ustoupit od plánu rozjet novou sérii ani po neočekávaně slabých výsledcích Campbellovy "jedničky".          

Green Lantern
USA 2011, 105 minut, titulky
Režie: Martin Campbell
Scénář: Greg Berlanti, Michael Green, Marc Guggenheim, Michael Goldenberg (podle comicsu Johna Broomea a Gila Kanea)
Kamera: Dion Beebe
Hudba: James Newton Howard
Hrají: Ryan Reynolds (Hal Jordan / Green Lantern), Blake Livelyová (Carol Ferrisová), Peter Sarsgaard (Hector Hammond), Mark Strong (Sinestro), Tim Robbins (senátor Hammond), Jay O. Sanders (Carl Ferris), Angela Bassetová (doktorka Wallerová), Temuera Morrison (Abin Sur), (mluví:) Geoffrey Rush (Tomar-Re), Michael Clarke Duncan (Kilowog), Clancy Brown (Parallax)
Premiéra: 18. 8. 2011