Muži v naději

Bolek Polívka coby světácký
důchodce Rudolf

Po včerejší novinářské projekci Mužů v naději Jiřího Vejdělka poutá horečnou pozornost většiny internetových publicistů možnost vyjádřit se k filmu co nejdřív. Protože mne v tomto směru čeká  náročná několikaposchoďová štace v tištěných médiích, musím dát tentokrát přednost placené práci před rozkoší volné tvorby na internetu. Budu totiž psát nejen recenzi do Lidových novin (která podle všeho vyjde v den premiéry filmu, tedy 25. 8, a o den později se bude moct objevit i zde na blogu), ale i obecnějších úvahu o jisté tendenci českého filmu, kterou jsme si vymyslela do týdeníku Euro (tu vám budu moct nabídnout nejdřív 5. září). Právě jsem dopsala text pro Filmový přehled, který (jak je tam zvykem) obsahuje tzv. kurzívu neboli zhodnocení filmu a jeho podrobný obsah. Abych za sebe vydala o Mužích v naději nějakou předběžnou zprávu, umožním vám nahlédnout do své kurzívy - Filmový přehled totiž myslím nepotřebuje být tak úzkoprsý jako jiná tištěná média, neboť se jeho redakce neobává, že bych ji  předčasným uveřejněním svého textu připravila o nějaké čtenáře. Já se naopak domnívám, že tomuto neocenitelnému neobrázkovému měsíčníku mohu tímto způsobem udělat snad i jistou reklamu. Takže:  

Znáte z traileru a plakátu :-)

Komedie Ženy v pokušení (FP 5/2010) se stala nejnavštěvovanějším titulem roku 2010 a scenárista, režisér a producent Jiří Vejdělek se proto k úspěšnému konceptu vrátil s prakticky stejným tvůrčím týmem. Ženské hrdinky však v Mužích v naději nahradil mužskými protagonisty, kteří se – podobně jako v předchozím filmu – pokoušejí harmonizovat své milostné problémy a vzájemné vztahy. Místo příslušnic jedné rodiny zastupujících tři generace si Vejdělek tentokrát vybral dva muže – čerstvého důchodce Rudolfa, spokojeného bonvivána, který si ze všech zbylých sil užívá života, a jeho nanicovatého zetě Ondřeje, svědomitého a ušlápnutého poctivce na prahu středních let, který proměnil jeho dceru Alici v pánovitou, znuděnou a frigidní paničku. 

Ondřej (Jiří Macháček) je
mezi dvěma ohni 

I tentokrát dává postarší mentor mladšímu „adeptovi“ lekci o tom, jak si správně uspořádat milostný život (a také tentokrát vpadne do vyprávění nečekaně smrt). Zatímco Rudolf tvrdí, že permanentní nevěra utužila jeho letité manželství s manželkou Martou, jeho zeť své manželství skutečně likviduje svou nudnou poctivostí. I on ovšem cítí, že vztah, jehož smysl žena vidí už jen ve zplození dalšího potomka, není v pořádku. Poslechne proto tchána a  podlehne svodům vnadné tanečnice Šarloty. Nějakou dobu skutečně vše funguje: tajný, nezávazný poměr probudí v Ondřejovi sexuální apetýt i na nicnetušící Alici. 

Nevěra generuje legrační situace:
muži musejí prchat oknem před žárlivými manželkami-megerami 

Když však Marta tragicky zemře, změní Rudolf radikálně své nezávazné postoje – a také Ondřej poznává, že si bude muset vybrat mezi zamilovanou milenkou a milující manželkou. Ve finále však diváka nečeká žádné tradiční „morální naučení“ o polepšených nevěrnících, ale kvintesence cynického pragmatismu a vypjatého sexismu čišícího z celého filmu. Muži v naději, kteří se prezentují jako nezávazná, hravá erotická komedie s hořkým podtextem, v tomto směru Ženy v pokušení. ještě předčí  Postavy ve své honbě za beztrestnou sexuální svobodou i tentokrát vyhlížejí nereálné, stejně jako apartní prostředí, ve kterém se pohybují. Ve filmu pojatém jako naplnění infantilních mužských snů (a obecněji konzumního ideálu) je promiskuita a amorálnost hrdinů (kterou – jak se ukazuje – sdílejí i jejich ženy) pojata jako vzorová. 

Za kabelku od Valentina stojí za to
schvalovat manželovu nevěru 

Dojem, že si postavy zaslouží pochvalu a následování, protože jejich chování je prezentováno jako jediná záruka dobrých rodinných vztahů, má umocnit i herecké obsazení. To se opírá o populární herecké šarže (Boleslav Polívka, Jiří Macháček, Simona Stašová) a komické sterotypy (do kterých se dostávají i obě půvabné mladé představitelky). Překombinovanou zápletku, jež od základní psychologické věrohodnosti uniká k bezpříznakové situační komedii, kompenzuje i profesionální zručnost režiséra, jenž povrchně těží z hollywoodských vzorů. Zůstává otázkou, zda Vejdělek svým filmem naváže na svůj předchozí úspěch: okázale šovinistický koncept jeho nového díla totiž v ženské části publika může vyvolat odpor.

P.S.: O Filmovém přehledu se můžete víc dozvědět zde na stránkách Národního filmového archivu, který tento měsíčník laskavě vydává. Rovnou si ho objednat můžete tady.