Ceny české filmové kritiky

V divadle Archa se v sobotu 24. ledna udílely Ceny české filmové kritiky. Oblíbené pražské divadlo jakoby svým názvem předurčilo témata, která byla pojmenována během slavnostního večera: archa českého filmu už pětadvacet let proplouvá vlnobitím svobodného trhu a nyní bojuje s nedostatkem kvalitních dramaturgů i financí. Ze strany státu jí dostává podpory i prostřednictvím Státního fondu kinematografie, jehož nové členy volí poslanci právě v těchto dnech. Během večera proto padla zmínka i o problémovém udělení patnáctimilionové podpory umělecky spornému projektu o Lídě Baarové. Další „nezbytností“ bylo v rámci loňské bilance i ocenění, kterým prezident republiky poctil režiséra chystaného projektu, Filipa Renče.

Slavnostní atmosféru v Arše nenarušil nikdo z přítomných podobným nevhodným oděvem, jaký si na slavnostní udílení vyznamenání na Hradě zvolil Renčův kolega, Robert Sedláček. Tak se to jevilo i televizním divákům, kteří udílení Cen sledovali v přímém přenosu na ČT 2. Ti ovšem na obrazovce nespatřili prakticky žádného filmového kritika: pódium zaplnili ocenění filmaři, předávající celebrity a moderátor Václav Moravec, který byl letos překvapivě bez energie. Ani ostrovtipný publicista Tomáš Baldýnský nevystoupil na jeviště za kritiky, ale coby kreativní producent Filmového centra České televize. Veřejnoprávní médium má totiž lví podíl na domácí filmové produkci. Bylo jedním z hlavních partnerů udílení Cen, což se tvůrci večera snažili zdůraznit možná až příliš patolízalsky. 

Jedinou živou ukázkou tvora zvaného filmový kritik se tak stala první dáma české filmové publicistiky, Eva Zaoralová. Předsedkyně Sdružení českých filmových kritiků spolupředávala cenu pro nejlepší film roku 2014 producentům vítězného titulu - Karlu Chvojkovi, Miloši Lochmanovi a Janu Macolovi. Sociální drama režiséra Petra Václava Cesta ven zabodovalo i ve třech dalších kategoriích. Film, který měl v kinech premiéru loni v květnu, získal svému autorovi, Petru Václavovi, cenu za nejlepší režii a scénář. A ocenění za herecký výkon si odnesla hlavní představitelka, debutující Klaudia Dudová.

Známé firmy v nemilosti 

Smutným komentářem ke kvalitám Cesty ven je fakt, že za premiérový víkend se na ni vypravilo do kina jen 845 diváků. Příběh romské ženy, jež se chce vymanit z bludného kruhu sociální predestinace, nasbíral od premiéry jen kolem tří tisíc diváků. I tentokrát ovšem zasahuje Česká televize: v nejbližší době totiž zařadí Václavův snímek do svého vysílání. 

Letošní Ceny filmové kritiky tak zviditelnily propast mezi míněním profesionálů a pocity veřejnosti, jež loni z české produkce v kinech nejvíc upřednostnila nekonfliktně hladivou pohádku Tři bratři. Ta se ovšem od filmových kritiků nedočkala žádného ocenění. Jiného mínění jsou Akademici udělující Českého lva, v jejichž nominačním portfoliu má film Jana Svěráka významné místo.

Kritici se letos snažili jít proti proudu, když pochválili artovou produkci a zviditelnili nová jména a aktivity v malém, českém filmovém rybníčku. Z třiceti celovečerních hraných a třiadvaceti dokumentárních filmů, které měly distribuční premiéru v roce 2014 a vyhověly pravidlům, ocenili vedle Václavova cizelovaně artového díla i živelnou režijní a scenáristickou prvotinu Jiřího Mádla Pojedeme k moři. Mádl si odnesl Cenu RWE za objev roku právem - nezbylo však už na jiného velezajímavého debutanta, autora snímku Parádně pokecal, Tomáše Pavlíčka.

V dvoukolovém hlasování, jehož finále se zúčastnilo jednapadesát filmových kritiků, nezabodovala ani osvědčená Andrea Sedláčková se sportovním dramatem Fair Play (které mělo čtyři nominace). Stranou zůstali i další zkušení tvůrci: Vladimír Michálek (Pohádkář), Alice Nellis (Andělé všedního dne) či Jan Hřebejk (Zakázané uvolnění). Očekávání v očích profesionálních kritiků nesplnil ani ceněný divadelník Miroslav Krobot, debutující Dírou u Hanušovic, či jiný debutant - Ondřej Sokol. Jeho černá komedie Krásno se prosadila jen díky Ceně za nejlepší mužský herecký výkon pro Martina Fingera.

Také Radim Špaček, který kritiky před pěti lety strhl dramatem Pouta, uspěl s Místy jen díky ocenění kameramana Jaromíra Kačera. Ten cenu za kameru získal při rovném součtu hlasů spolu s Martinem Žiaranem, kameramanem experimentálního snímku Hany.

O letošní neochotě kritiků vyzdvihovat známá jména svědčí i neúspěch Olgy Sommerové a jejího dokumentu Magický hlas rebelky. Vítězem kategorie se totiž stal dokumentární příběh vyznavačů tuningu K oblakům vzhlížíme v režii Martina Duška. 

Výsledky najdete na stránce Cen české filmové kritiky. Protože naše hlasování je transparentní, můžete se podívat i na to, jak kdo hlasoval.)

(Tenhle text jsem napsala pro Lidové noviny, jejichž redakci děkuji za možnost uveřejnit ho i zde na blogu.)