Prohledat tento blog

úterý 21. dubna 2015

Králova zahradnice je romance mezi řádem a choasem

Alan Rickman patří ve svých devětašedesáti letech mezi nejoceňovanější britské herce současnosti. Jeho divadelní práci a účinkování v malých, inteligentních projektech typu Rozumu a citu či Lásky nebeské zastiňuje jeho jediná role – profesor Snape v osmi filmových dobrodružstvích o Harrym Potterovi. Obojaký zloduch rychle vytěsnil jiné Rickmanovy „kultovní“ mainstreamové postavy – padoucha Grubera v akčním hitu Smrtonosná past (1988) a šerifa z Nottinghamu z Robina Hooda: Krále zbojníků (1991).

V očích nejširší veřejnosti role v diváckých hitech představují úspěch, v hercově umělecké kariéře však jen o lukrativní odbočku. Ta navíc zbrzdila Rickmanovy tvůrčí ambice. Po stylovém, nízkorozpočtovém debutu Zimní host (1997) se vrátil k filmové režii až nyní - po sedmnáctileté pauze. Kostýmní romance Králova zahradnice, kterou herec a režisér nedávno osobně uvedl na Febiofestu, do našich kin vstoupila ve čtvrtek.

Zimní host byl minimalistickým dramatem opírajícím se o divadelní text. Králova zahradnice navenek vypadá jako jeho antiteze: příběh situovaný do 17. století, na dvůr Krále Slunce Ludvíka XIV., hýří nákladnými kostýmy a dekoracemi i opulentními letními barvami. Také ve svém druhém filmu ovšem Alan Rickman citlivě naslouchá příběhu ženy, která se pokouší vyrovnat se ztrátou. Zatímco fotografkou Frances (Emma Thompsonová) v Zimním hostovi otřásala manželova smrt, zahradní architektka Sabine de Barra v sobě skrývá trauma z tragické nehody, jež ji připravila o manžela a dcerku. Na osobní drama se ovšem v Králově zahradnici váže příběh (fiktivní) ženy, jež vnesla závan života do plánů zahrad ve Versailles, do myšlení jejich tvůrce, Andrého le Nôtrea - i do existence samotného Ludvíka.

I ve druhém druhém filmu Alan Rickman spoléhá na ženské herecké charisma: famózní výkon Kate Winsletové v titulní roli je jednou z nezpochybnitelných hodnot snímku, jehož koncept destabilizuje nezkušenost debutující scenáristky Alison Deeganové. Devětatřicetiletá herečka, s níž si Rickman zahrál v kostýmní romanci Rozum a cit, uplatňuje v roli nonkonformní hrdinky svou krásu i výjimečné „fyzické“ herectví.

Sabine je žena uvyklá uskutečňovat své představy vlastníma rukama. V rámci le Nôtreova plánu versailleských zahrad má vybudovat vlastní segment – a při naplňování této výzvy si sáhle na dno tělesných i duševních sil. V sázce je osud emancipované ženy v mužském světě i Sabinina touha zbavit se vnitřních démonů. To se jí může povést, pokud obhájí svou lásku k Andrému, uvězněnému v odcizeném vztahu s povrchní manželkou (Helen McCroryová). Svůj „malý chaos“ (jak zní původní název filmu) hrdinka vnáší i do dvorského systému, když pomůže prostřednictvím příběhu o růži vrátit prestiž králově zavržené milence – paní de Montespan (Jennifer Ehleová).

„Zahradnická“ metaforika filmu není důsledná, už proto, že tvůrci pracují s ahistoričností: na sklonku 17. století žena nikdy nemohla zastávat takovou funkci jako filmová Sabine. Hrdinčina mnohočetná mise působí pateticky, neboť je morální, sociální i genderová. Dalo by se diskutovat i o vratkosti dialogu mezi formální geometrií francouzské zahrady a hrdinčiným „ženským“, domáckým stylem. Ten je ovlivněným (historicky pozdějším) anglickým stylem, jenž je uvolněnější a přirozenější. „Mužský“ řád je tu zjednodušeně vnímaný jako nepřirozený, umrtvující, sebestředný a okázale povrchní (a jeho neplodně dekadentní potenciál zviditelňuje postava Ludvíkova bisexuálního bratra Filipa v hravém podání Stanleyho Tucciho). „Ženský řád“ zviditelňuje Sabine. Zadání - taneční sál pod širým nebem - se v jejím pojetí změní k nebi vzhlížející grottu s vodní hříčkou. Intimitu prostoru (připomínajícího anglickou „tajnou zahradu“) předjímá salónek, v němž v královském paláci vedou rozhovory ženy, i užitková zahrádka, v níž Sabine přistihne Ludvíka bez jeho pompézní krusty.

Setkání, na jehož počátku žena považuje osamělého muže za kolegu zahradníka, patří k nejzábavnějším scénám filmu díky brilantnímu hereckému výkonu samotného Rickmana (kterého k účinkování ve vlastním filmu donutili producenti kvůli navýšení divácké zajímavosti díla). Winsletová a Rickman tvoří společně tak silný energetický středobod snímku, že usvědčují ze zbytečnosti banální milostnou zápletku.

Love story vázaná na postavu Andrého (v dietním podání Matthiase Schoenaertse) je zřejmou úlitbou očekávání nejširšího publika. Královu zahradnici tak můžeme vnímat také jako kompromis, který její tvůrce musel udělat tváří v tvář požadavkům komerčního filmu.

(Tento text jsem napsala pro Hospodářské noviny. Za možnost uveřejnit ho i zde na blogu redakci děkuji.)

A Little Chaos
Velká Británie 2014, 116 minut
Režie: Alan Rickman
Scénář: Allison Deeganová, Jeremy Brock, Alan Rickman
Kamera: Ellen Kurasová
Hudba: Peter Gregson
Hrají: KateWinsletová (Sabine) Alan Rickman (Ludvík), Matthias Schoenaerts (Anfré), Helen McCroryová (Andrého manželka), Jennifer Ehleová (paní de Montespan), Stanley Tucci (Vévoda orleánský)
Premiéra: 16. 4. 2015



1 komentář:

  1. Aleno, v Krnově jsem vás bohužel nezahlédl, takže ten výklad karet snad příště :-)

    OdpovědětSmazat