Druhý báječný hotel Marigold tak nenásleduje jen první díl, který John Madden úspěšně uvedl do kin před čtyřmi lety, ale i oscarový hit Angličana Dannyho Boylea Milionář z chatrče (2008). Idylický sled epizod svazují dohromady komplikace kolem sňatku mladého majitele Marigoldu – nekňuby Sonnyho (ve znamenitém podání britského herce s indickou krví Deva Patela). Maddenův snímek tak navazuje na Bouřlivou svatbu (2001) režisérky Miry Nairové či Mojí velkou indickou svatbu (2004) její kolegyně Gurinder Chadhaové.
.jpg)
Standardní „sňatková“ story opentluje hlavní, gerontologickou zápletku. Západní populace zadumaně přežvýkává informaci o svém nevyhnutelném stárnutí – a přisladit jí mohou právě laškovné, jemně nostalgické filmy o čilých důchodcích, kteří nad hrobem sarkasticky žertují, navazují nové milostné vztahy a pouštějí se do podnikání. Břitká manažerka Muriel (Maggie Smithová), věčně se namlouvající pár Evelyn a Douglas (Judi Denchová a Bill Nighy), rozhádaní milenci Norman a Carol (Ronald Pickup a Diana Hardcastleová) a nerozhodná Madge (Celia Imrieová) musejí každé ráno Sonnymu hlásit, že jsou ještě naživu. Fakt, že se jednou ráno někdo neozve, ovšem scenárista Ol Parker lakuje na růžovo: místo klimbání nad partičkou bridže důchodci řeší milostné problémy. Evelyn tak zanedbává nesmělého Douglase, protože v osmašedesáti přijímá práci na plný úvazek, Madge spí se dvěma atraktivními muži současně a žárlivý Norman v rámci linie téměř kriminální zajde dál, než by mohlo být zdrávo.
Pětašedesátiletý John Madden, který Druhý báječný hotel Marigold uvedl v předpremiéře na letošním Febiofestu, se stará hlavně o hladivou nekonfliktnost. Opustil hravou sofistikovanost Paní Brownové (1997), sedmioscarového Zamilovaného Shakespeara (1998) či Mandolíny kapitána Corelliho (2001) – o dynamice thrilleru Dluh (2010) nemluvě. Na přání producentů se pokusil udělat repliku prvního Marigoldu – milého, únikového filmu, v němž osmdesátka vypadá jako věk malin nezralých a Indie jako voňavé, barvité místo, kam byste vzali na prázdniny šestiletou neteř.
Pokračování (k jehož zhlédnutí znalost jedničky není nutná) se vydalo cestou opakování, rozmělňování a věšení pentliček. Protože úspěch filmu nesmí záviset jen na vrstevnících hrdinů (kteří ostatně do kina už nechodí), oslovuje i diváky středního věku (zápletka kolem milostného vzplanutí amerického hosta Chamberse v podání ikonického Richarda Gerea). Roztomilý cynismus Muriel může do kina nalákat i nějaké ty fanoušky série Harry Potter (v níž Maggie Smithová hrála autoritativní profesorku McGonagallovou). A Judi Denchová je přece bondovská šéfka M. Když k tomu Dev Patel nakonec zatančí a zazpívá, Druhý báječný hotel Marigold zasekne háček i do měkkého patra diváka, který žádnou hlubší filmovou pamětí nevyniká. To by bylo, aby všichni vespolek nepropadli sentimentu!
Je hezké vidět pohromadě tolik kvalitních britských herců starší generace. Je hezké se na Druhý báječný hotel Marigold dívat, protože vypadá dobře, všechny květiny v něm kvetou, vlastně nic neřeší a nevypráví o ničem opravdovém. Hezké filmy ovšem nejsou vždycky dobrými filmy - a hranice mezi „dobrem“ a kýčem je úzká jako ostří kindžálu.
USA / Velká Británie 2015, 122 minut, titulky
Režie: John Madden
Režie: John Madden
Scénář: Ol Parker
Kamera: Ben Smithard
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Maggie Smithová, Judi Denchová, Bill Nighy, Dev Patel, Celia Imrieová, Richard Gere, David Strathairn
Premiéra: 2. dubna 2015
(Tenhle text jsem napsala do Hospodářských novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuji.)
Žádné komentáře:
Okomentovat