Prohledat tento blog

čtvrtek 2. února 2012

Signál jako úkrok do pekel

Režisérovi Tomáši Řehořkovi ještě není pětadvacet, a už má za sebou čtyři celovečerní filmy. Po dramatech Proměny a PIKO byl Czech Made Man ambiciozní tragikomedií 1/, zatímco Signál vyhlíží (aspoň podle reklamní kampaně) jako oddechová letní komedie vyprávějící o čemsi jako o "Podrazu po česku". Nenechte se však zmást: ve skutečnosti jde vlastně o dva filmy. První je skutečně příběhem o dvou pohledných studentech v podání Kryštofa Hádka a Vojtěcha Dyka, kteří přijíždějí do zapadlé vesničky na Vysočině, aby se pobavili a mírně obohatili na účet místních vidláků tím, že se vydávají za zaměstnance firmy, která zde hodlá zřídit mobilní vysílač. V tomto příběhu nechybí rázovité vesnické figurky v podání hereckých celebrit, lepá dcerka hostinského v kraťounkých kraťasech, líbezné záběry na českou krajinu, ožralí Rakušáci ze země odvedle a přehršel komických situací, které nejsou troškovsky nevkusné (ale ani nijak třeskutě vtipné - spíš tak nějak lidsky hřejivé, znáte to).

Jen vám nejde do hlavy, co v takovémhle filmu proboha dělá Karel Roden. To pochopíte až ve chvíli, kdy nečekaně začne druhý film (proto ta podívaná má 115 minut - musí se do ní všechno vejít). V tomhle druhém filmu hrají stejní herci, ale vůbec nejde o letní komedii, ale o drama o lidské hamižnosti, které nastavuje zrcadlo rozličným nešvarům (znáte to). Sympaťáci z Prahy Filos a Kája opustí půdu studentské recese a začnou kasítovat úplatky, protože každý z venkovanů touží po tom, aby vysílač stál na jeho pozemku a vynášel mu tučné euronájemné. Jenom starosta je takový idiot, že sní o zvelebení obce, aby byla stejně hezká jako vesničky v Rakousku. Ale je to nakonec stejný zoufalec a hajzl jako všichni kolem, už proto, že ho hraje Norbert Lichý (a už bych se skoro přimlouvala za to, aby mu někdo dal nějakou jinou roli).

Nejhorší zloduch ze všech je ovšem majitel statku Pilka (Roden), náplava z města, který chce v zapadlé vísce podnikat, ale zatím na to nemá moc peněz, i když je bohatší než ostatní. Vyhlíží nejdřív vysloveně sympaticky - štve ho, jak jsou všichni místní laxní, a chce jim dát práci. Ale to se zdálo jen mojí pravičácké duši! I já jsem v druhém filmu pochopila, proč se místní Pilky bojí... Jenže i když tahle postava vyjeví všechnu svou ziskuchtivost a manipulativnost i odporné, tyranské manýry vůči uťápnuté manželce, rozhodně je nejzajímavější z OBOU filmů. Karel Roden ji totiž hraje skvěle a díky jeho výkonu působí Pilka věrohodně i ve chvíli, kdy se ho scenárista (plodný Marek Epstein) rozhodne docloumat do postavení vraždícího psychopata s brokovnicí.

Pokud je Pilka jediná postava, která mne v Signálu bavila, tak jediná, která mne opravdu nezajímala, je postava zahořklého dědka z barabizny na konci vesnice Prokeše (Jiří Menzel). Podivín, který pravidelně ochcává pomník budovatelů (komunistů) na návsi, je totiž zapomenutý nukleární fyzik světových parametrů, kterého minulý režim připravil o kariéru a odsunul do role outsidera. Všechna moudta téhle postavy by se dala tesat (naneštěstí si zrovna žádné nevybavuju, ale znáte to, ne...). Prokeš je nositelem hřebejkovské hřejivosti a až slámovského pochopení prosté poezie venkovského života, takže nakonec má být úžasné, jak mu ta jeho zanedbaná chalupa padá na hlavu. Vše je v pořádku i ideově, neboť jde o oběť minulého režimu (což je zase hodně epsteinovské - ale až uvidíte Ondříčkovo drama Ve stínu, pochopíte to lépe).

I zapadlý fyzik Prokeš je ovšem pěkný hajzl, možná ten největší - ale to se mi možná jenom zdálo, protože v demonstraci hajzlovitosti se pod Epsteinovým starostlivým dohledem postavy předhánějí. Z houfce rázovitých figurek se tak nakonec vyklubou postavy tak morálně odporné, že by mohly dělat komparz v hospodě v Michálkově nepřekonatelné studii kolektivizace zla Je třeba zabít Sekala. Tyhle stvůry nejsou ale nakonec potrestány tak, jak by zasloužily (podle mého soukromého soudu by za uši zasloužil alespoň ten Polívkův hostinský, co od první chvíle strká svou mladičkou dceru skoro až do postele kde komu a co až do konce - na mou duši - vypadá jako nějaká oběť). Epstein je tak docela zajímavě nesmiřitelný vůči prostředí české vesnice, ale nakonec to všechno jaksi rozpatlá, takže vznikne spíš další smířlivý a poetický Roming (abych jmenovala film, který tenhle scenárista rovněž psal pro producenta Tomáše Hoffmanna).

Největší podíl na tomto rozpatlání mají hlavní hrdinové Filos a Kája, což mají být divácky atraktivní postavy už díky obsazení herecky stereotypním Hádkem a naopak stále zajímavějším Dykem. Mají to totiž být sympaťáci, kteří to se svou recesí přeženou, jednu chvíli se chovají docela hnusně, ale pak publiku stejně nezbude než jim držet palce (protože jinak není komu). Autorské ambice využít postavy dvou cizinců jako katalyzátor celého dramatu naznačuje okamžik, kdy Filos prohlásí, že jsou s kamarádem "svědomím" vesničanů ("Je to jejich špína, ne naše."). Protože Filos se současně profiluje jako další ziskuchtivý hajzl, mohlo by to být zajímavé.... jenže ten nápad je moc složitý a skončí nakonec jen někde v kopru.

Neboť tohle všechno zůstane nejasné a na závěr je navíc přilepené podivné, smířlivé finále, zůstal mi v paměti spíš pomyslný první film, který se snaží divákovi zalíbit konformním souzněním se všemi těmi "neškodně rázovitými" Vesničkami střediskovými a Bobulemi. Co na tom, že tenhle film najednou nečekaně skončil a začal jiný, vážnější a ambicioznější, ale rozhodně zcela odlišný od toho, na jaký byl divák do kina nalákán? Nezastírám, že bez další letní komedie se klidně obejdu, zatímco zlovolně satirické vesnické drama by mne docela zajímalo - už proto, že mi lépe pasuje jak k Řehořkově předchozí práci, tak oné kritické linii českých filmů, kterou jsem onehdy nazvala "vlnou morální provinilosti" 2/.

Škoda, že nevzešlo něco osobitějšího a soudržnějšího právě z kombinace zkušeného Epsteina s Řehořkem, který se mění v (na české poměry nadstandardního) režisérského profesionála a měl by svůj talent opatrovat a nedopustit, aby jím zmítaly komerční tlaky. (V tomhle ohledu mi jeho Czech Made Man připadá vlastně konzistentnější - a Signál se mi zdá být naopak úkrokem do pekel.) Nemá ovšem cenu, aby filmový kritik vymýšlel film, který podle jeho soudu měl být a nebyl natočen. Což mu ovšem nebrání v tom vnímat právě Signál se smutkem - jako zmarněnou příležitost.

P.S. Producent Tomáš Hoffman mi káravě napsal na facebook, že do filmu nijak nezasahoval a vše je dílem režiséra Řehořka. (Tak to je dobře...) Odepsala jsem mu, že pokud šlo v otázce žánrové "přesmyčky" opravdu o rozhodnutí Epsteina s Řehořkem, pak jim ho měl moudrý dramaturg či producent rozmluvit. Pak mi také Hoffman napsal, že se ze mne stává "na stara kolena takova, rekl bych, rozpatlana zahorkla slepice". Inu, facebook.

1/ Psala jsem o něm na blogu tady.
2/ Víc si můžete přečíst tady.

Signál
ČR 2012, 115 minut
Režie: Tomáš Řehořek
Scénář: Marek Epstein
Kamera: Tomáš Sysel
Hudba: František Soukup, Petr Kaláb
Hrají: Vojtěch Dyk (Filos), Kryštof Hádek (Kája), Karel Roden (Pilka), Boleslav Polívka (Staněk), Jiří Menzel (Prokeš), Eva Josefíková (Verunka), Kateřina Winterová (Pilková), Norbert Lichý (Starosta), Karel Zima (Kula), Hynek Čermák (policista)
Premiéra 16. 2.

Žádné komentáře:

Okomentovat