MY 2

Gayové a lesby se mohou okořenit schémata českých vztahových komedií. Pokud má hlavní hrdinka mít nějakou pevnou oporu, místo tradiční nejlepší kamarádky nastupuje atraktivní, chápavý gay. V konverzačce Perfect Days – I ženy mají své dny, kterou natočila před třemi lety Alice Nellis podle divadelní hry Liz Lochheadové, takovou postavu roztomile ztělesnil Ondřej Sokol. V psychologickém příběhu MY 2, který bude od čtvrtka k vidění v českých kinech, dramatičtěji pojatou (ale neméně roztomilou) kreaci předvádí Ondřej Nosálek.

Podobně jako v případě filmu Alice Nellis, i MY 2 je dílem ženských autorek: ve formátu celovečerního filmu se jako debutantka představuje česká režisérka jugoslávského původu Slobodanka Radun. Ta se na scénáři podílela spolu s Radkou Denemarkovou. Spojení úspěšné spisovatelky s třiačtyřicetiletou absolventkou pražské FAMU působí šťastně. Šestačtyřicetiletá Denemarková je držitelkou tří cen Magnesia litera a píše docela jinou ligu než populární psavci zasahující do českého filmu – Michal Viewegh či Barbora Nesvadbová. 

Kvality Denemarkové se samozřejmě obtiskují i do filmu, jehož start v kinech provází i vydání stejnojmenné knihy. Křehký, komorní příběh a la these se neutápí v banalitách, i když jeho zápletka a design jsou efektní. Protagonistkou vyprávění je elegantní Ema, která se jednou v noci ocitne přede dveřmi svého homosexuálního kadeřníka Tonyho. Mladý muž pozve rozrušenou zákaznic s monoklem na oku dál – a netuší, že jeho byt se z azylu na jednu noc změní v dlouhodobé útočiště bezradné ženy. 

Ema má ve třiceti letech za sebou jen jediné – desetileté manželství s mužem, který ji – jak právě zjistila – dlouhodobě podváděl. Potřebuje čas na to, aby se dala dohromady. V tom jí ovšem moc nepomáhají rodiče, jejichž prostřednictvím se ji agresivní nevěrník snaží přimět k návratu. Svět Tonyho, kterého vlastně vůbec neznala, tvoří prudký kontrast k její dosavadní existenci. Radovánky v nočních klubech, sex na jednu noc, povrchní existence v kadeřnickém salonu… Tony se zdá být Eminým naprostým protikladem. Ani on ovšem není šťastný: třeštivě svobodný život ho už unavuje.

Dva osamělí lidé navazují vztah, který by je z bodu nula posunul dál – k sebevědomé, vnitřně stabilní existenci. „Pikantní“ zápletka se rozvíjí očekávaným způsobem, Radka Denemarková má však jako scenáristka vkus a nezajímá se o zbytečnosti. Dialogy působí nebanálně, postavy jsou věrohodné a živé, i když nepřekračují hranici mezi konkrétními lidmi a sociálními typy. Režisérka zvládá i ošemetné situace (přestože spíš než rvačky umí režírovat rozhovory v posteli). Vyprávění se odehrává převážně v Tonyho starostlivě zařízeném bytě. Intimitu narušují mobily: otravují i svádějí, postavy je někdy neberou a jindy se jimi nechají vylákat ven, do metropole žijící z noci na noc, hladově, třpytivě, povrchně. 

Slobodanka Radun je jako režisérka sebejistá, její film dýchá. Lidský mikrokosmos, který vytvořila, působí apartně, ale není povrchní. Celistvý design je dílem týmu, který má zkušenosti především z komerční tvorby: kameraman Jiří Málek je ceněným autorem videoklipů a reklam (a spolupracoval hlavně s dokumentaristou Martinem Marečkem). Důležitou roli u díla, vytvářeného vesměs debutanty, hrál zkušený střihač Jiří Brožek. Hlavní režisérčinou oporou jsou ovšem herci – stále populárnější Jana Plodková a stále zajímavější Ondřej Nosálek. Civilní kontrast k jejich dynamickým, emocionálně stylizovaným kreacím tvoří Milena Steinmasslová a Luděk Sobota v rolích hrdinčiných strašných, ale pochopitelných rodičů. Jen manžel v podání Jiřího Vyorálka zůstává nevděčnou plakátovou figurou. 

K „zářezům“ Slobodanky Radun patří i hudební složka. Vyprávění občas příliš naředí atmosférický „klip“, Jan P. Muchow nicméně potvrzuje svou spolehlivost. Jednu skladbu pro autorku dokonce složil a nahrál britský nezávislý režisér Mike Figgis.

Film MY 2 má tak parametry spíše evropské než české – a úspěch u diváků tomuto malému filmu můžeme předvídat i přát.

MY 2
ČR 2014, 99 minut
Režie: Slobodanka Radun

Scénář: Radka Denemarková, Slobodanka Radun
Kamera: Jiří Málek

Hudba: Jan P. Muchow, Mike Figgis

Hrají: Jana Plodková (Ema), Ondřej Nosálek (Tony), Milena Steinmasslová (matka), Luděk Sobota (otec), Jiří Vyorálek (manžel), Václav Havelka, Ivan Lupták, Johanna Tesařová, Ondřej Malý
Premiéra: 20. listopadu

(Tenhle text jsem napsala do Hospodářských novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuju.)