Český lev 2015

Své výroční ceny rozdávala Česká filmová a televizní akademie už po dvaadvacáté. Slavnostní ceremoniál proběhl v sobotu 21. února v Dvořákově síni pražského Rudolfina. V přímém přenosu ho přenášela Česká televize, která coby největší domácí producent významně podporuje domácí kinematografii. Ceny v hlavních kategoriích si rozdělily dva "sociální" filmy – romské drama Cesta ven zkušeného artového tvůrce Petra Václava a tragikomedie Díra u Hanušovic, kterou coby filmový režisér debutoval ceněný divadelník Miroslav Krobot. Nejlepším titulem loňského roku byla vyhlášena Cesta ven, kterou Akademici vybrali z více než padesáti celovečerních hraných filmů či dokumentů, jež byly uvedeny do distribuce v loňském roce.

Drama Andrey Sedláčkové Fair Play, popisující dopingové praktiky ve vrcholovém sportu za normalizace, bylo s deseti patnácti nominacemi jedním z favoritů lvího klání. U akademiků ovšem nakonec propadlo. Dojatá režisérka si posléze ze slavnostně upraveného pódia odnesla jen jediné ocenění – cenu filmových fanoušků. Na prestižní skleněnou sošku z dílny Jakuba Berdycha, která po loňské masivní inovaci letos opět dostala nový, logičtější design, sice nedosáhla, díky svému živě sympatickému vystupování se však stala hvězdou večera.

Ten klapal v duchu daném živým konceptem, kterému prospěly předtočené promluvy nominovaných tvůrců. Vinou svébytné akustiky Rudolfina, jež nepřeje mluvenému slovu, se ovšem poněkud nejisté moderátorce Lucii Výborné dařilo navázat kontakt spíš s diváky v sále než s publikem u televizních obrazovek. Snahy o humor pak vyšly většinou hluše (na rozdíl od nechtěně vtipné aféry s falešným Jimem Carreym, která se rozpoutala po skončení ceremonie).

Vítězové a poražení

Mezi aktivity české Akademie nepatří jen udělování Lvů, ale i nominování domácího snímku na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Za loňský rok doporučila americkým kolegům právě sportovní retro drama Fair Play. Film se však nedostal ani do užšího oscarového výběru. Příčinou propadu Fair Play ve lvím klání může být jak tento neúspěch, tak skutečnost, že snímek ignorovali už filmoví kritici. Ti své ceny letos udíleli teprve po páté, patrně však výsledky Lvů ovlivňují. Už pro kritiky se totiž Cesta ven stala nejlepším filmem roku, Petr Václav nejlepším režisérem a scenáristou a talentovaná debutantka Klaudia Dudová nejlepší herečkou roku. Václavův film u Akademiků nebodoval jen v „uměleckých“ kategoriích, ale i ve třech kategoriích technických (střih, zvuk a kamera).

Zatímco Cesta ven a pohádka Tři bratři patřily s deseti nominacemi mezi favority večera a očekávání naplnily, Díra u Hanušovic se třinácti nominacemi se posléze uplatnila jen v hereckých kategoriích. V minimalisticky pojatém snímku se Miroslav Krobot potvrdil jako autor, který dokonale rozumí svým hercům a dokáže z nich dostat maximálně působivý výkon. Neutěšený příběh z českého venkova tak vynesl Českého lva Ivanu Trojanovi a Lence Krobotové za herecké výkony v hlavních rolích a Jaroslavu Pleslovi tutéž cenu za herecký výkon ve vedlejší roli.

I filmaři potřebují pochválit

Lvi ukázali, že právě v technických kategoriích mají šanci zabodovat řemeslně kvalitní žánrové snímky, určené většinovému publiku. Praxe, která je obvyklá i u Oscarů, se osvědčila letos zvláště u Tří bratrů Jana Svěráka. Tu kritici v rámci svých cen ignorovali, zatímco Akademici jí umožnili z deseti nominací proměnit tři (za masky, kostýmy a scénografii). Svěrákův kredit zůstává u jeho kolegů akademiků vysoký, přestože objektivně vzato umělecky stagnuje. Právě režisérovi, který nedávno oslavil padesátiny, ovšem diváci vděčí za podobu slavnostního lvího večera. Autor Tří bratrů se stal supervizorem ceremoniálu, který si loni - po sérii tápavých experimentů zakladatele cen Petra Vachlera - začal hledat novou tvář. Jan Svěrák na finální podobě večera pracoval s režisérem přenosu Michaelem Čechem. Jediný majitel porevolučního Oscara za neanglicky mluvený film – Kolju – stál také u zrodu nápadu, aby letos Lvy předávali přední čeští lékaři. Přestože nápad nepůsobil příliš logicky, vykonávají podle Svěráka jedinou profesi, kterou filmaři respektují. Režisér rekordně navštěvovaných Tří bratrů se objevil i na pódiu, aby předal Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Ta připadla Pavlu Noskovi za film Pravomil.

„Pochvala“ pro mladého, progresivního tvůrce se ovšem na hlavní lví kategorie nevztahovala. U Akademiků totiž nenašly pochopení živelné experimenty začínajících autorů - režijní a scenáristický debut herce Jiřího Mádla Pojedeme k moři ani tragikomedie Michala Samira Hany, realizovaná v duchu jediného, kontinuálního záběru. 

O konzervativnosti Akademiků svědčí i skutečnost, že Český lev za nejlepší dokumentární film putoval do rukou osvědčeného Miroslava Janka, který natočil citlivou biografii manželky bývalého prezidenta Havla – dokument Olga. V tomto směru se nejemotivnějším okamžikem večera stalo předávání Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. Tradicionalistická cena zviditelňující filmařské zásluhy legitimně doputovala k čtyřiaosmdesátileté režisérce Drahomíře Vihanové. Vynikající autorka, kterou proslavily snímky Zabitá neděle (1969) a Pevnost (1994), přijala ocenění se realisticky skromným sarkasmem. Ten posunul do jiné roviny i úspěchy a porážky režisérčiných mladších, filmařsky aktivních kolegů.

VÝSLEDKY 22. ROČNÍKU CEN ČESKÝ LEV

MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS ČESKÉ KINEMATOGRAFII
Drahomíra Vihanová

NEJLEPŠÍ FILM
Cesta ven – Miloš Lochman, Jan Macola, Karel Chvojka

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM
Olga – Miroslav Janek

NEJLEPŠÍ REŽIE
Cesta ven – Petr Václav

NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLI
Cesta ven – Klaudia Dudová

NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLI
Díra u Hanušovic – Ivan Trojan

NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLI
Díra u Hanušovic – Lenka Krobotová

NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLI
Díra u Hanušovic – Jaroslav Plesl

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ
Cesta ven – Petr Václav

NEJLEPŠÍ KAMERA
Cesta ven – Štěpán Kučera

NEJLEPŠÍ STŘIH
Cesta ven – Florent Mangeot

NEJLEPŠÍ ZVUK
Cesta ven – Daniel Němec, Ivan Horák

NEJLEPŠÍ HUDBA
Krásno – Jan P. Muchow

NEJLEPŠÍ FILMOVÁ SCÉNOGRAFIE
Tři bratři – Jan Vlasák

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY
Tři bratři – Simona Rybáková

NEJLEPŠÍ MASKY
Tři bratři – Zdeněk Klika

(Tento text jsem napsala pro Lidové noviny. Za možnost uveřejnit ho i tady na blogu redakci děkuji.)