Guvernér Texasu Rick Perry pohrozil odtržením "svého" státu od USA, pokud "Washington bude strkat nos mezi Američany": obavy ze sílících snah americké vlády socializovat USA by se klidně mohly jmenovat "obamy". A budoucnost by se vzhledem k "ušlechtilosti" protikrizového ekonomického balíčku nového prezidenta dala nazvat "budouctností".Přitom realita jen zase jednou napodobuje film - v tomto případě znamenitou televizní sci-fi satiru HBO z roku 1997 Druhá občanská válka. Filmu režíroval Joe Dante a spoluprodukoval Barry Levinson (který se chystal zrovna na jinou ceněnou politickou satiru - Vrtěti psem). Ve filmu guvernér Jim Farley (Beau Bridges dostal za tuhle roli cenu Emmy) sice nestojí v čele Texasu, ale Idaha, jinak ovšem chaos ve Spojených státech, kdy se do sebe pustí nejrůznější rasové a náboženské menšiny, spustí rovněž ušlechtilé snahy federální vlády. Idaho spustí novou občanskou válku vedoucí k atomizaci USA tím, že se rozhodne uzavřít hranice před uprchlíky proudícími do země po nukleární válce v Asii (tuším, že odmítne vládní direktivu přijmout na své území pákistánské sirotky).
Nějak se mi zdá, že dobré politické satiry se přestaly točit - asi na ně není ta správná doba a nenašly by nálěžitý odbyt u publika. Nebo došel humor? Nicméně mezi čtenáři tohoto blogu by se diváci našli, alespoň podle výsledků mojí nové ankety, která doběhla ke konci dnes dopoledne.Zajímalo mne, který velikonoční film má ctěné čtenářstvo nejraději. Kromě devíti procent mrzoutů, kteří se podivovali, proč by nějaký velikonoční film vůbec rádi mít měli, jsou výsledky velmi příjemné. Pět procent anarchistů zvolilo komediální horor Stephena Hereka Critters, stejný počet hlasujících se přiznal k lásce k sadomasochistickému spektáklu Mela Gibsona Umučení Krista a pěkných 11%má asi rádo vejce na tvrdo s kreslenými obrázky a zvolilo stylově animovanou aardmanovku Slepičí úlet. Plných 67% si ovšem vybralo znamenitou satiru Život Briana z roku 1979, k čemuž blahopřeji Terrymu Jonesovi a spol. ze společenství Monty Python i všem milovníkům podvratného filmového vkusu.
Tento film je přímo studnicí (jak se zní pěkné publicistické klišé) nejrůznějších scén s patrně nekonečnou platností: optimistické křižovací finále s písničkou Erica Idlea a Johna Altmana inspirovalo mnohé k přání nechat si "Always Look on the Bright Side Of Life" zahrát na pohřbu (v tomle veselém klubu jsme nezávisle na sobě s mou sestrou). Jistému středoškolskému učiteli latiny, který rád běhá, zase prý scéna s posměšným, ale chybným nápisem na adresu Římanů slouží coby pravidelná výuková pomůcka. A pokud jde o nejrůznější revoluční snahy zaostalejších národů svrhnout civilizačně pokročilejší okupanty, najdete v Životě Briana scénku rovněž přímo výukovou (tady si na její námět můžete dokonce koupit tričko) .
Žádné komentáře:
Okomentovat