Mocný vládce Oz

Oscar Diggs (James Franco)
na scestí k dobru

Dětská knížka L. Franka Bauma Čaroděj ze země Oz sice vyšla už v roce 1900, v USA však patří dodnes mezi živou klasiku. V Česku ovšem příliš známá není - stejně jako její stejnojmenná adaptace z roku 1939. Právě neznalost kultovního muzikálu nejspíš českému publiku zkomplikuje cestu k dobrodružné fantasy Mocný vládce Oz, která právě přichází i do českých kin. Nový film zkušeného režiséra Sama Raimiho je totiž především prequelem legendárního snímku studia MGM: jeho události předcházejí příběhu, ve kterém dívenku Dorotku přeneslo tornádo z rodné farmy do titulní kouzelné říše. Přestože klasická hollywoodská hrdinka na cestě k tajemnému čarodějovi osvědčila kuráž i dobré srdce, uvědomila si nakonec, že je všude dobře, ale doma nejlépe. 

Cesta do Smaragdového města...
bez červených střevíčků 

Mocný vládce Oz toto starosvětsky konzervativní poselství podle očekávání vytěsňuje modernějším konceptem: protagonista Oscar Diggs do země Oz přichází v roce 1905 – tedy čtyřiatřicet let před filmovou Dorotkou - jako podvodník, který se teprve postupně mění v cosi jako neohroženého a šlechetného hrdinu. Nepříliš úspěšného cirkusového kouzelníka si obyvatelé kouzelného světa díky jeho přezdívce Oz ztotožní s mužem, který je má podle proroctví zachránit před úklady zlé čarodějnice. Oscar nabízenou roli přijme s vidinou snadného zbohatnutí – brzy ovšem zjišťuje, že se zapletl do sporu tří krásných, čarodějných sester - a že jedna z nich, půvabná Glinda (Michelle Williamsová), si zaslouží jeho pomoc, respekt a lásku. 

Setkání s třetí sestrou začíná hororově 

K polepšení hrabivého sukničkáře v podání Jamese Franca nakonec poslouží i přátelství s traumatizovanou porcelánovou panenkou a užvaněným létajícím opičákem, které mají své předobrazy v reálném světě, odkud přišel. Podobně jako v původním filmu jsou hlavní postavy a jejich situace provázané s černobílým prologem odehrávajícím se ve „skutečném“ Kansasu: ve fikčním, fantazijním světě se pak zdárně a pro dobro všech zúčastněných vyřeší vše, co hrdina nezvládal v realitě. V hravé, únikové Raimiho optice by ovšem návrat do reality působil jako krok zpět. Oscar/Oz tak zůstává žít šťastně až do smrti v kouzelné zemi, aby – v očích diváka znalého předlohy - připravil půdu pro Dorotčin příchod. 

Chvála „dobrého“ kouzla 

Země Oz je snová krajina 

Režisér Sam Raimi začínal nízkorozpočtovými horory, ale pozornost si nakonec vydobyl především nákladnou comicsovou trilogií Spider Man. V uplynulých letech se věnoval především televizní produkci - a Mocný vládce Oz je tedy jeho návratem na režisérskou stoličku i prvním a hned docela úspěšným setkáním třiapadesátiletého tvůrce s formátem 3D. Rodinná podívaná opřená o chytlavý, pestrý design má především ambice diváky pobavit výletem do fantazijního světa. Raimi tak tentokrát neposkytuje publiku žádný komentář k politické a sociální realitě (podobný, jaký nabídl jeho druhý Spider Man nebo hororůrek o ekonomické krizi Stáhni mě do pekla z roku 2009). Mocný vládce Oz proto pokulhává jak za původním filmem, tak třeba za jeho afroamerickou verzí Čaroděj z roku 1978, kterou režíroval Sidney Lumet. Muzikál s Dianou Rossovou a Michaelem Jacksonem polemizoval s novodobým mýtem bílé Ameriky, vtěleným do původního snímku. Mocný vládce Oz ovšem zřejmě sleduje docela jiný cíl: snaží se naplnit zadání produkčního studia Walt Disney a vytvořit „další Alenku v říši divů“ – tedy film maximálně připomínající snímek Tima Burtona, který studiu dvěma lety přinesl vysoké zisky. 

Zlá Evanora (Rachel Weiszová)

Nový Oz se tak sice odpichuje od původního příběhu, současně však právě z Alenky viditelně těží vizuálně i tematicky (motiv proroctví a závěrečné bitvy dvou armád). Ostatně jedním z tvůrců, kteří se podíleli na obou filmech, je i výtvarník Robert Stromberg, kterému vynesl Oscara jak Burtonův film, tak kasovní hit Avatar. Na rozdíl od lehce kontroverzní a temné Alenky se ovšem Raimiho film opírá o hrdiny, jejichž případnou zajímavost potlačuje touha vytvářet obrázek eskapické selanky. 

Happy end a kinematograf 

Oz ovšem patrně Raimiho ortodoxní fanoušky zklame - a to navzdory skutečnosti, že jde o docela chytrou moderní pohádku, které dodává zajímavost i motiv vztahu magie a techniky. Ten se dostal do popředí zájmu v roce 2011 díky rodinnému dobrodružství Martina Scorseseho Hugo a jeho velký objev opřenému o osobnost filmového průkopníka Georgese Mélièse. Mocný vládce Oz pak sice nechává své čarodějnice létat na koštěti a metat ohnivé koule - současně však Oscara Diggse představuje jako dalšího pouťového kouzelníka Mélièsova typu, který spoléhá na iluzivní triky a nakonec se díky svému obdivu k Edisonovi dopracuje k vlastní verzi kinematografu. Ve válce s dvěma lítými čarodějnicemi a jejich po zuby ozbrojenou armádou umožní mírumilovným obyvatelům snové země vítězství právě tato technologie, která podle hrdinových slov „dává moc slabým“. Mocného vládce Oze tak můžeme vnímat také jako příběh oslavující kouzlo filmových obrázků – což je sice poněkud samožerné, ale nakonec to není úplně nesympatické. 

Oz: The Great and Powerful 
USA 2013, 125 minut, titulky
Režie: Sam Raimi 

Scénář: Mitchell Kapner, David Lindsay-Abaire 

Kamera: Peter Deming
Hudba: Danny Elfman

Hrají: James Franco (Oz), Rachel Weiszová (Evanora), Michelle Williamsová (Annie / Glinda), Mila Kunisová (Theodora / Zlá čarodějnice Západu), Abigail Spencerová, Joey King, Zach Braff (Frank / Finley), Joey Kingová (dívka v invalidním křesle / porcelánová panenka), Tony Cox (Knuck)   

Premiéra: 7. 3. 2013 

(Tento text jsem napsala pro Lidové noviny. Za možnost uveřejnit ho i zde děkuji.)

Hodnocení pro čtenáře líné číst text: palec vodorovně.