Nový Allen: Do Říma s láskou

Jack (Jesse Eisenberg) je rozhodnutý
nenechat se svést od neurotické
herečky Monicy (Ellen Pageová) 

Woody Allen se mění v amerického turistu kochajícího se krásami evropských velkoměst: po výletu do Barcelony (Vicki Cristina Barcelona), Londýna (Match Point - Hra osudu, Poznáš muže svých snů) a Paříže (Všichni říkají: Miluji tě, Půlnoc v Paříži) si vyrazil do italského "věčného města". Kaleidoskopicky vystavěná romantická komedie Do Říma s láskou přitom svým oddechovým laděním navazuje na režisérův předchozí, komerčně úspěšný snímek Půlnoc v Paříži a současně přikrmuje radostný turismus "nezávislých" filmařů, plodící takové kousky, jako bylo Paříži, miluji tě nebo New Yorku, miluji tě! Zatímco zmíněné povídkové snímky připomínající pohledy posílané domů na poslední chvíli z letiště jsou  kolektivními díly, Allen si vystačí sám - respektive s týmem svých stálých spolupracovníků a čtveřicí příběhů s přibližně čtrnácti důležitými postavami obsazenými známými americkými a italskými herci. Celek nicméně sugeruje tentýž dojem z návštěvy důvěrně známého, uživatelsky přátelského prostředí.     

Italský úředník Leopoldo (Roberto
Benigni) se stává nečekaně celebritou 

Postavy, motivy a prvky, které v Allenových filmech vždycky pomáhaly tento "rodinný" dojem budovat v tom nejlepším smyslu toho slova, se tentokrát nečekaně změnily v lavinu klišé navrstvených na sebe jaksi bez energie a snahy o překvapení. Už Půlnoc v Paříži (která si u diváků vedla opravdu dobře) mi připadala poněkud mělčí, Allen ovšem tentokrát loví v ještě povrchovějších vodách: nikdy bych nevěřila, že se budu u nějakého jeho filmu na sedadle znudeně vrtět při čekání na to, kdy konečně přijde nějaký slušný vtip... 

Majitel pohřebního ústavu Giancarlo
skvěle zpívá... ale jen ve sprše

Film Do Říma s láskou má přitom evokovat živelné klasické italské komedie! Matně ovšem působí dokonce i Roberto Benigni, který si v jednom z příběhů zahrál obyčejného římského úředníčka Leopolda, který se z nějakého záhadného důvodu ze dne na den stane celebritou. V okamžiku, kdy na něj televizní reportérka dotírá, jestli nosí slipy nebo trenky, mi došlo, že Woody Allen se nějakým řízením osudu ocitl v sousedství samoúčelných anekdotek ve stylu Petra Zelenky. "Zelenkovskou" pachuť má i příběh neúspěšného amerického operního režiséra Jerryho (kterého si zahrál sám Allen), jenž zjistí, že otec dceřina snoubence Giancarlo (Fabio Armiliato) má obrovský pěvecký talent, jenž se však pohříchu projevuje pouze ve sprše. Nápad instalovat sprchu na jeviště La Scaly a zakomponovat ji do operního představení je potom už na dosah ruky... 

Prostitutka Anna (Penélope Cruzová)
doučí Antonia sexuální násobilku 

Pikantní anekdotku pak připomíná epizoda o provinčních novomanželích Antoniovi (Alessandro Tiberi) a Milly (Alessandra Mastronardiová), kteří - každý na vlastní pěst - zažijí milostné dobrodružství obohacující jejich nudný vztah (a ani Penélope Cruzová není v roli prostitutky Anny tak zajímavá, jak by našinec po jejím setkání s Allenem ve filmu Vicki Cristina Barcelona čekal). Milly se při bloudění římskými uličkami  dokonce zatoulá mezi filmaře, ale vlastně mi vrtá hlavou, jestli tu nejryzejší italskou kinematografii opravdu reprezentují Antonio Albanese a Ornella Mutiová...  

Zkušený John radí Jackovi,
jak si nezkazit život... marně 

Asi nejzajímavější je podle mne epizoda o mladém americkém architektovi Jackovi (Jesse Eisenberg), který se zamiluje do nejlepší kamarádky své přítelkyně - neurotické herečky Monicy (skvělá Ellen Pageová přitom podává nervní výkon, který odkazuje až k Anii Hallové v podání Diane Keatonové). Alec Baldwin pak do vztahového trojúhelníku vstupuje v roli postaršího architekta, který chování trojice komentuje a marně se pokouší zabránit nevyhnutelné citové katastrofě... Tenhle čtvrtý, nápaditý a hutný příběh nejvíc připomíná nejzajímavější Allenovy počiny z poslední doby - temná, sofistikovaná vztahová dramata tvářící se jako lehké komedie. Přestože všechny příběhy jsou zatížené allenovskou skepsí a sarkasmem, právě jen nostalgická a nenápadně bolestivá story o nepoučitelném Jackovi má v sobě lakonickou tragikomickou hloubku, kterou jsem tak obdivovala ve filmech Užívej si, co to jde a Poznáš muže svých snů. 

Neúspěšný operní režisér Jerry (Woody
Allen) má podle své ženy-psychoanalytičky (Judy Davisová) tři id 

Pokud je na nové Allenově komedii něco zajímavé, je to - jak jsem už o tom psala v souvislosti s předchozími Allenovými filmy  - obsazení "allenovské postavy". Outsiderského neurotika, který má potíže se vztahy i se sebehodnocením, totiž neportrétuje jen Allen v roli cynika Jerryho: vedle této "terminální" verze zastupuje pozdní střední věk allenovské postavy jemně ironický, deziluzivní Baldwinův John. A mladší  verzi, která se právě z mladické dychtivosti překlápí do prvního stadia životního poznání, představuje Eisenbergův Jack. Benigni pak nabízí cosi jako vzpomínku na Allenovy rané "fyzické" komediální kreace, zdušenou ovšem nevyhnutelnou porcí vlastní sebestřednosti. Postavy Leopolda, Jerryho, Giancarla i Johna pak přidávají každý svůj drobný a nepřekvapivý komentář k otázce, co to vlastně je "životní úspěch".      


Ve filmu ovšem kvůli všem těm allenovským postavám jaksi nezbylo místo na to, čeho jsem si v některých předchozích pozdních filmech Woodyho Allena  naučila vážit: totiž na okamžik, kdy se hořký, sarkastický úšklebek starého muže zbaveného všech iluzí zabarví pošetilou nostalgií a  letmým okouzlením. Ten mi v turistické pohlednici Do Říma s láskou dost zoufale chybí.   

To Rome with Love
USA/Itálie/Španělsko 2012, 102 minut, titulky
Scénář a režie: Woody Allen
Kamera: Darius Khondji
Hrají: Woody Allen (Jerry), Roberto Benigni (Leopoldo), Penélope Cruzová (Anna), Fabio Armaliato (Giancarlo), Jesse Eisenberg (Jack), Ellen Pageová (Monica), Lynn Swansonová (Ellen), Greta Gerwigová (Sally), Judy Davisová (Phyllis), Alessandra Mastronardiová (Milly), Alec Baldwin (John), Allison Pillová (Hayley), Alessandro Tiberi (Antonio), Flavio Parenti (Michelangelo), Giuliano Gemma (hotelový manažer), Antonio Albanese (Luca Salta) 
Premiéra v ČR: 19. 7. 2012