Temný rytíř povstal... a zabloudil v realitě

Bruce Wayne / Batman: dvě
tváře jednoho hrdiny  

Od Christophera Nolana jsme si zvykli očekávat autorsky působící, formálně originální, temné a "komplexní" vize: od Sledování (1998) přes Memento (2000), Insomnii (2002) a Dokonalý trik (2006) až k Počátku (2010) šlo vlastně o "psychologické" příběhy vklíněné do kriminálního rámce, ve kterých hrdina marně bojoval o  svou identitu - a bylo divácky znepokojivé spolu s ním zjišťovat, že vlastní identitu nezná a neovládá, že je ohrožená, roztříštěná a nejčastěji sdílená kýmsi dalším... Trilogie o netopýřím muži Batmanovi (Batman začíná /2005, Temný rytíř /2008, Temný rytíř povstal /2012) do Nolanova "paranoidního" světa samozřejmě zapadá: už comicsový protagonista se zmítá mezi svou denní (Bruce Wayne) a noční existencí (Batman), přičemž velkorysý rozměr tří filmů dovoluje předvést Bruce v různých životních fázích: od dítěte traumatizovaného vraždou rodičů přes mladíka nacházejícího cestu k pomstě prostřednictvím superhrdinského kostýmu až ke stárnoucímu, vyhaslému a nemocnému muži.

První objevení Batmana v příběhu nabízí
divákovi satisfakci setkání se starým známým

Už v comicsové předloze je dáno, že Bruceovo "noční" alter ego - Batman - těmto proměnám nepodléhá: člověk je tváří v tvář času a fyzickému rozkladu v ohrožení, hrdinská maska však nikoli. Comics se ovšem podobá životům svatých v tom, že umožňuje opakovaně vkročit do životního příběhu hrdiny v kterémkoli jeho okamžiku, přičemž vypravěč může spoléhat na to, že jeho posluchač (nebo divák) nepřestává vnímat známý, celkový rámec. Nolanovskému týmu (jehož důležitou součástí je režisérův bratr, scenárista Jonathan) se sice z pozic kreslené předlohy často vyčítalo, že od ní své filmové Batmany odchýlil - v tomto směru jde ovšem o ryzí "comicsový" přístup: film Temný rytíř povstal se dokonce "nabourává" do jedničky a "objasňuje" příběh filmu Batman začíná. (Na který se už od této chvíle budeme dívat jinak).1/ 

Selina Kyleová (Anne Hathawayová)
pronikne do Bruceova soukromí

V tomto směru zmíněná psychologická krimi vyústí do jakési nolanovské verze detektivky, ve které je divák zapojovaný do paranoidní struktury s tím, že nejen pro hrdinu, ale ani pro něj "sovy nejsou, čím se zdají být": podobně jako v Počátku se tady totiž - jak se ukazuje - v jednom časoprostorovém levelu (svázaném s minulostí) hrálo s "maskovanými" postavami. Odhalení pravdy (tedy skutečných vztahů mezi některými postavami z prvního a třetího filmu) pak naneštěstí působí stejně idiotsky jako skvrna velikosti mexického dolaru, díky které ve finále Jimonádového Joea objevují postavy své příbuzenské vztahy. Můžeme se domnívat, že díky klamavě maskovaným obrazům vyprávění emocionálněji zasahuje diváka, který se na základě režisérem dodaných falešných indicií domníval si něco myslet - a soucítí pak víc se svým hrdinou, proti němuž byl celý komplot zosnován. 2/ 

Miranda (Marion Cotillardová) nesdílí
s hrdinou jen jeho filantropické zájmy

Soucítit víc s hrdinou je důležité zvláště proto, že Bruce Wayne je v Nolanově pojetí a v podání Christiana Balea postavou, jež se v tomto vyprávění vyskytuje nezvykle zřídka - a není vlastně moc sympatická: Hrdina totiž zmorousovatěl a stáhl se zcela do ústraní poté, co na sebe coby Batman vzal vinu za zločiny Harveyho Denta. Město Gotham se tak nedozvědělo nic o druhé, temné identitě postavy, kterou v předchozím dílu ztělesnil Aaron Eckhart, což znamená, že ve městě zavládl pořádek a žádné superhrdiny už ani nepotřebuje. Bruce však trucuje ve svém přepychovém milionářském sídle coby duševní i tělesná troska (jeho neutěšený fyzický stav je výsledkem letitých bitek s gothamskými padouchy). Věrný sluha Alfréd (Michael Caine) touží po tom, aby se jeho pán od stínu Batmana zcela oprostil (k čemuž by mu podle jeho názoru mohla posloužit některá z krásných žen v Bruceově okolí - bohatá krasavice Miranda v podání Marion Cotillardové či zlodějka Selina Kyleová, potulující se po nocích Gothamem v "kočičím" kostýmu - v obou podobách nedostižná Anne Hathawayová). 

Bane (Tom Hardy) je anarchista, který se skrývá
za "sociální" cíle 

Divák na rozdíl od Alfréda touží, aby se Bruce dal zase do kupy, nahodil netopýří kostým a uvedl do chodu své staré i nové technické "hračky" vyrobené osvědčeným zbrojířem Luciem Foxem (Morgan Freeman). K proměně Bruceovi nakonec nedopomůže jen vtipná a drzá Selina, ale i nový padouch ve městě - zločinec Bane (Tom Hardy). Ten je výjimečný v tom smyslu, že postrádá oblíbenou comicsovou dvojí identitu: na tento velký batmanovský maškarní večírek sice dorazil v masce, ale tu má "přirostlou" k obličeji, protože bez ní kvůli vážným zdravotním problémům nemůže existovat (což je starý, známý problém "darthvaderovský"). V rámci série padouchů v Nolanově trilogii je tak Bane následovníkem znetvořeného Jokera (Heath Ledger) z předchozího filmu. Nejmocnější zbraní tohoto zloducha je ovšem klam: Bane se navenek staví na stranu "sociální pomsty" a zmanipuluje gothamské občany, takže ti vyrazí do ulic, aby zúčtoval s dosavadnímu utiskovateli - policisty a boháči. Bane vyhlásí vládu lidu včetně "lidových soudů" (v nichž se coby soudce vyznamenává i jistý Jonathan Crane, Batmanův bývalý protivník Strašák). Město, působivě strádající v bezútěšné zimní pohádce, ovšem podléhá Baneovu vlastnímu teroru: zloduch totiž sofistikovaně odřízne Gotham od zbytku světa. Stačilo zničit mosty a odradit zbytek světa od nápadu nějak zasahovat do osudů města tím, že je ve hře nukleární zbraň, jež může na padouchův pokyn v okamžiku zlikvidovat všechny obyvatele. 

Komisař Gordon (Gary Odlman) má
 nového pomocníka - policistu
Blakea (Joseph Gordon-Levitt)

Nolan tady vytváří další ze svých obdivuhodných "časoprostorových komplexů", které buduje s pomocí Gothamu vnímaného jako osamělý, světem opuštěný ostrov, bomby odtikávající poslední vteřiny před smrtícím výbuchem, a skupiny postav, jejichž rozhodování a akce jsou hlavním pohonem vzniklého mechanismu-vyprávění. Vedle Bruce/Batmana a Banea jde hlavně o dvě ženy s podvratným statutem (Miranda a Selina/Catwoman) a dva oficiální, neústupné ochránce spravedlnosti (ke komisaři Gordonovi přibyl jeho umanutý podřízený v podání skvělého Josepha Gordona-Levitta). Dynamickým vrcholem filmu je pak (stejně jako v Počátku) jejich "společná" velká akce, která má vzniklý časoprostor se všemi aktéry buď zničit, nebo spasit ty "hodné" a zatratit ty "zlé". Emocionální finále (které na mne docela dojímavě zabralo) je pak soustředěné na Batmana - jak se ostatně sluší na "ultimativní" díl trilogie, inzerovaný jako poslední. Apokalyptické ladění ovšem odlehčuje epilog, ve kterém se znovu dozvíte, že "sovy nejsou tím, čím se zdají být" - což mne moc nebavilo v souvislosti s titulním hrdinou a naopak velmi bavilo v souvislosti s jednou další postavou, která se nečekaně vyprofiluje jako klíčová pro další pokračování. A tak je finále podřízeno původnímu, comicsovému charakteru příběhu, což ovšem současně oslabuje inzerovanou "ultimativnost" tohoto jednotlivého filmu. Povstavší Temný rytíř je možná po Prometheovi dalším letošním blockbusterem, jehož podobu a vyznění poškodila momentální záliba Hollywoodu v sériích, respektive v povinnosti pootevřít vyprávění do nějakého pokračování za cenu jeho devastace.  

Batman/Bane: souboj pěstí 

Už se hodně řeklo o tom, že podstatná část filmu Temný rytíř povstal se vyvíjí utěšeně a slibně, načež vše vinou režisérova velikášství utone v doslovnosti a banalitě. Stojí však za úvahu, zda se samotná comicsová podstata látky ve třetím Temnémho rytíři nevzbouřila proti ambicióznímu, "dospělému" konceptu, na který Nolan vždycky tolik spoléhá spíš než na samotný příběh. (Dovedu si přitom představit, že by celku prospěla kupříkladu delší metráž, která by umožnila jemnější práci s informacemi i akcí v pomyslné "druhé části" .) Christopher Nolan se tentokrát nepotvrzuje jako obratný tvůrce depresivních, zacyklených vizí, jejichž mechanismus požírá jejich hrdiny. V tomto případě je totiž konec/začátek nového příběhu pro všechny "hodné" postavy nezvykle nadějeplný.

Bane zahajuje svou verzi sociální revoluce 

Charakter klasické comicsové látky je "nekonečný", neboť hrdina "nikdy neumírá", a tak se Nolanův Bruce Wayne nakonec ukazuje být postavou jaksi morálně splachovací: temné vrstvy se v ní nijak zásadně a dlouhodobě neukládají, protože protagonista musí svého Batmana vždycky znovu restartovat a nakonec vždycky "pomáhat a sloužit" gothamské spravedlnosti. Samotný "gothamský lid" je přitom abstraktní entita, s jejímž vzorky hrdina prakticky ani nepřijde do kontaktu. A možná si nějakou spravedlnost - vzhledem ke svému chování pod Baneovým vlivem - ani nezaslouží. (Nejde přitom o podobnou čistou sociopatii ve vztahu k davu, jakou prokázal ve svých Batmanech Tim Burton). 

Batman vs. Bane - policisté vs. lůza

Film selhává v tom, že se pokouší nově pracovat s tím, co si v minulých dílech mnozí tolik pochvalovali - totiž s možností učinit "naivní" comicsový příběh věrohodným, zásadně vážným vyprávěním. Nolan si tak na jedné straně dává práci s tím, aby vytvořil další, samostatně fungující fikční svět - na druhé však do vyprávění zapojuje neuvyklé množství  reálných, aktuálních prvků a témat. V rámci toho prvního nabízí především roztomilou hrou s plynutím času (upomínajícím na Počátek): od událostí z Temného rytíře nám divákům uplynuly čtyři roky, ale hrdinům osm. Jako východisko vyprávění je to moc pěkné: zvýrazňuje se "jinakost" fikčního světa ve vztahu k tomu našemu. 

Osobní souboj, nebo střet idejí -
ale proč vlastně?  

Na druhé straně je Gotham vizuálně reálným, současným Manhattanem, zkombinovaným ovšem neústrojně s "orientální" vypravěčskou linií odehrávající se "ve staromódnější části světa" v děsivém vězení, kde se odehrávají situace a scény z úplně jiného příběhu. 3/ Původní fantomatický, comicsový Gotham je pak zasazený do "skutečných" USA, které jsou představeny dost hloupě a letmo, navíc s postavou "tradičního" bílého prezidenta. (Postavy pak na dovolenou jezdí do Florencie!). Realita ekonomické krize je ve filmu jasně přítomna, navíc tu ale dojde k výronu lidového odporu zcela ve stylu hnutí Occupy Wall Street. A proč si i Selina (která je jako kočičí zlodějka původně zcela správně zasazena mimo všechny společenské třídy) výhružně zařeční o sociální spravedlnosti? Podle levicově orientovaných kritiků pokoušejících se film číst jako politický komentář k současnosti zastávají tvůrci značně konzervativní stanoviska: zmatený lid je zachráněn před revolucí a Bruce/Batman nakonec bojuje za obnovení původního systému, aniž by se nějakým způsobem jednalo o nějaké jeho modifikaci. Tento systém ovšem byl v minulých filmech i v "první části" třetího Temného rytíře z různých pozic dost tvrdě napaden  (jedním z leitmotivů filmu je, že vše může být zneužito - myšlenky o vládě lidu a sociální spravedlnosti, čestná zlodějka, filantropie a milováni u hořícího krbu i přístroj na levnou energii, který kdysi vyvíjela Wayneova korporace...). 

Snažit se realizovat ve fantazijním comicsovém příběhu "vážnou", komplexní vizi současnosti byl jistě svůdný nápad, ale jaksi se to  vymklo kontrole: zůstává jen zmatečná snůška jalových metafor, promluv a "významných" gest. (Což je o tom smutnější, když k tomu přidáte SKUTEČNÝ nápad Jamese Holmese střílet do lidí na půlnoční premiéře filmu na předměstí Denveru 4/). Příznačné pro třetí batmanovský snímek je i to, že sofistikovaný, vyvážený systém vztahů a postojů jednotlivých postav z předchozího filmu nahradily různé "metaforické" skupiny - chovanci sirotčince, který Wayne pozapomněl podporovat a o které pečuje "proletář" Blake, či policisté šikující se k pochodu beze zbraně vstříc ozbrojené Baneově kanálové lůze. Není ani divu, že hrdinové, kteří mají být z comicsové podstaty vypjatými individualisty, v téhle podivné, složité, dospěle paskřivé "realitě" nakonec jaksi zbloudí...   Zatoužila jsem nakonec po tom, aby se Temný rytíř zase vrátil do světa fikce, byl zase "naivně" a brutálně hravý - a  aby získal zpátky svou původní, přehledně paranoidní identitu, o kterou  ho Nolanovy filmy okradly. Když si uvědomíte, že na řadě je v nolanovské produkci a scenáristické supervizi Superman, začínám mít nahnáno.  
     

Poznámky:

1/ Mimochodem v rámci formátu mainstreamové trilogie něco podobného - nenápadněji a konzistentněji - udělal i Paul Greengrass ve svém Bourneovi. George Lucas a Steven Spielberg pak s Indianou Jonesem jako s první velkou postmoderní ikonou zacházeli "comicsově".

2/ POZOR, MEGASPOILER Původně sympatická, bohatá filantropka Melinda (Marion Cotillardová), která se stane Bruceovou milenkou a zdála se sledovat v projektu "levné energie pro Gotham" stejné cíle jako on, se nakonec ukazuje být pomstychtivou dcerou hrdinova mentora a posléze úhlavního nepřítele, Ra´s Al Ghula. Pomstě za smrt rodičů, která v prvním díle z Bruce stvořila Batmana, se tak dostává symetrického příběhu "na druhé straně barikády" - v táboře zla.      


3/ Vězení, ve kterém Bruce znovu dokončuje svou proměnu v odhodlaného hrdinu a které je místem Baneova narození, se v comicsech nachází ve fiktivní karibské republice Santa Prisca.


4/ Psala jsem o něm na blogu tady.

The Dark Knight Rises 

USA / Velká Británie 2012, 164 minut, titulky
Režie: Christopher Nolan 

Scénář: Jonathan a Christopher Nolanovi (podle postav Boba Kanea)

Kamera: Wally Phister
Hudba: Hans Zimmer 

Hrají: Christian Bale (Bruce Wayne / Batman), Gary Oldman (komisař Gordon), Tom Hardy (Bane), Joseph Gordon-Levitt (Blake), Anne Hazhawayová (Selina Kyleová / Catwoman), Forman Freeman (Lucius Fox), Marion Cotillardová (Miranda), Michael Caine (Alfred), Matthew Modine (Foley), Cillian Murphy (doktor Jonathan Crane), Liam Neeson (Ra´s Al Ghul), William Devane (prezident)

Premiéra: 26. 7. 2012