Prohledat tento blog

sobota 25. května 2013

Archivní recenze z roku 1998: Big Lebowski

Když se jednou Jeff Lebowski vrátil z nákupu čerstvých lihovin, našel doma tři divné chlapíky. Nacpali mu hlavu i s brýlemi do záchodu a řvali na něj: "Kde jsou peníze?". Jeden z nich, viditelně čínského původu, mu počural jeho jediný koberec, který se do pokoje tak znamenitě hodil. Odešli, když je Lebowski ujistil, že jeho manželka jim nic nedluží, protože žádnou manželku nemá, a že se nejmenuje Lebowski, ale Dude. To byl ovšem jen nesmělý začátek problémů, horších než jakákoli skutečnost, dokonce horších než pečlivě vymakaný hollywoodský thriller o gangsterech, zazobaných starých boháčích, jejich unesených mladých manželkách a miliónových výkupných. Ale nepředbíhejme. 

Bunny Lebowská není
Dudova manželka 
Když si Dude dal další ze svých obligátních mléčně alkoholických koktejlů a uvědomil si, že si ho násilníci spletli s jeho jmenovcem - zazobaným starým boháčem, rozhodl se žádat náhradu za zničený koberec. Mezi oběma Lebowskými ovšem k žádné dojemné shodě nedošlo: nadutý zbohatlík ve vyleštěném invalidním křesle se nad počestného nezaměstnaného trapně vyvyšoval a nakonec ho vyhodil. Dude nehnul brvou a z návštěvy si bez hostitelova vědomí odnesl jeden z jeho dobře vypadajících koberců. Cestou zahlédl i jmenovcovu mladičkou manželku, blonďatou sexy kočku (ten typ z laciných pornofilmů), která chtěla, aby jí ofoukal čerstvě nalakované nehty na nohou. Lak byl brčálově zelený a její plavky zcela miniaturní. Dude nehnul brvou a šel si s kamarády Walterem a Donnym zahrál bowling. Netušil, že všechny potřebné karty jeho příběhu byly právě rozdány... 

Kamarád Dudea (Jeff Bridges) se jmenuje
Walter (John Goodman) a je militantní Žid
Když se věci znalý, náležitě hollywoodizovaný divák dozví, že blonďatá milionářská manželka (dříve pornoherečka) zmizela a že za ni únosci žádají tučné výkupné, nijak ho to nepřekvapí. Nešokuje ho ani nápad zdrceného milionáře, aby kufřík s tučným výkupným předal únoscům právě Dude. A z míry ho nevyvede ani to, že si bezradný Dude té temné noci s sebou do auta vezme kamaráda Waltera, který má zkušenosti z Vietnamu a který dostane skvělý nápad únoscům místo kufříku podstrčit tašku s vlastními špinavými spodky. Je jen logické, že když si Lebowski s Walterem po úspěšně provedeném záměně odskočí zahrát bowling s kamarádem Donnym, Dudeovo ostarožní auto i s drahocenným kufříkem ukradne uhrovitý puberťák s mizerným pravopisem... 

Dude má muzikálové sny, také
o Maud (Julianne Mooreová)
Navzdory řadě nepřehlédnutelně výstražných signálů, že rozhodně nepůjde jen o standardně parodickou thrillerovou historku, se totálně zhollywoodizovaný divák stále ještě příliš nediví. Ethan a Joel Coenovi jsou ovšem stejně zhollywoodizovaní jako on a navíc mají objakživa perverzní zálibu v důvěrných hrátkách se zaběhanými vypravěčskými klišé. Není tedy divu, že se na obzoru objeví nejen uříznutý zeleně přeláknutý malíček a sada nových padoušských postav, které postupně berou bezmocného hrdinu do lisu, ale také feminizovaně smyslná milionářova dcera Maud, provozující vaginální malířský styl, a zápas v bowlingu, k němuž Dudea, Waltera a Donnyho vyzve mexikánsky elastický teplouš Jesus. U Coenů není nic divného ani na tom, že vám úsměv na rtech zmrazí tu ukousnuté ucho, frčící povětřím, tu zase praktický návod, jak do moře rozhodně nerozprašovat popel nejlepšího přítele. Kdo by ale uhodl, že do věci je zapletena také obzvlášť rafinovaně cvičená fretka a zaprášený starý honák, komentující Dudeův osud pomocí westernového mudrosloví? Ten honák je ostatně vypravěčem celého příběhu, který by se klidně mohl stát i vám - pokud byste ovšem opravdu trvali na náhradě za svůj zničený koberec... 

Dude a Walter se kamarádí
s přihlouplým Donnym (Steve Buscemi)
Ethan (produkce a scénář) a Joel (režie a scénář) Coenovi jsou určitě nejvychytralejšími filmařskými bratry na světě a pokud jste řádně zhollywoodizovaní, tak vám nejspíš neunikne řada spojitostí mezi jejich předchozí tvorbou a tímto nejnovějším kouskem, který svou rozjívenou klukovskou odvázaností připomíná jejich druhý opus - bláznivou komedii o uneseném paterčeti Zmatky v Arizoně. V komedii Big Lebowski se už zase vynořuje obsedantní coenovský "kufřík", který je pro Dudea - stejně jako onehdy pro vyděšeného Bartona Finka - tajemnou schránkou s proměnlivým a nezjistitelným obsahem. Motiv únosu zbohatlíkovy manželky a výkupného, po kterém baží všichni zúčastnění, zase naznačuje, že Big Lebowski není ničím jiným než další variací na ve Fargu už jednou brilantně vytěžené téma, zkombinované s atmosférou a la Raymond Chandler 90. let. Ani rigidní coenovci ovšem nemohou předpokládat finální vypravěčské salto mortale, s perfekcí mistrovsky mrštěné bowlingové koule rotující právě kolem zmíněných motivů thrilleru o únosu. "Fargo na veselo" je bláznivou hrou, která vlastně vůbec není veselá, ale v jádru stejně zlověstná a cynicky hořká jako předchozí Coenovic příběhy. 

Milionář Lebowski a jeho
úlisný tajemník (Philip Seymour Hoffman) 
Vychytralým sourozencům totiž už nějakou dobu není dvacet a přídomek "bláznivý" proto nemá v jejich pojetí nic společného se svévolně ujetými veselohrami, kde je možné všechno, co autory napadne. Bláznivě absurdní je podle Coenů především svět, jehož černé kroniky vykrádají s důvěrnou rafinovaností otrlých zločinců a jejž důsledně podrobují vlastním spádům. Příběh sympaticky notorického budižkničemu Dudea, honosícího se těmi nejhoršími vlastnostmi, které vy i já důsledně skrýváme, je proto podřízen přísnému vypravěčskému řádu, podobnému pekelnému stroji, pracujícímu v neúprosně šlapajícím muzikálovém rytmu. Pokud je tedy ve filmu Big Lebowski něco hrou, pak je to právě Myšlenka O Tom, Že Život Je Bowling - ta, kterou Coenové okázale nastrkují hloubavým intelektuálům, vždy úporně pátrajícím po smyslu filmového díla. Důmyslné formální hrátky s Dudeovými sny a vizemi (jedna je dokonce pojata jako muzikálový klip v dokonale zvrácené variaci na okázalé produkce Busbyho Berkeleyho), ve kterých se hrdina mění v kuželku či se ocitá uvnitř bowlingové koule, jsou sice každá jednotlivě skvěle zábavné, ale vlastně brzdí děj a jsou dokonale samoúčelné. Takže to vypadá, že Big Lebowski je skrz naskrz švindl, od velkolepého zápletkového podrazu kolem výkupného (neprozradím!) po trik s pozlátkově lacinou Velkou Bowlingovou Myšlenkou. 

Jesus (John Turturo) je
vpravdě nelítostný protivník 
Je to ovšem film až nechutně natřískaný skvostně originálními gagy a navíc skvěle obsazený - počínaje ďábelským Jeffem Bridgesem v hlavní roli přes chladně démonického Johna Goodmana coby Waltera a konče fetišistickým Johnem Turturrem a znamenitě vybranou nevirtuální fretkou. Jisté je, že bratři Coenové se při natáčení dobře bavili a že se nejspíš stejně znamenitě budete bavit i vy. Takovou divokou jízdu s výstupní zastávkou na dohled od Hollywoodu a jeho zvetšelých kulis totiž člověk nezažije každý den - i když tuší, že takhle se všechny filmy točit nesmějí a že jeden takový Big Lebowski na nějaký čas opravdu stačí. Každý si totiž venkoncem rád zachová své iluze o unesených blondýnkách, úpících v rukou brutálních únosců, i své ušlechtilé myšlenkové vzněty na téma život-bowling...

P.S. Tuto recenzi jsem napsala pro měsíčník Cinema v červenci 1998. Přestože je text jistě ovlivněn i tím, jak se před patnácti lety do Cinemy psalo, jsem celkem ráda, že už dneska píšu jinak...  A že se Big Lebowski právě teď vrací do kin v obnovené premiéře díky Asociaci českých filmových klubů..

Žádné komentáře:

Okomentovat