Tři filmy s Marilyn M.

Filmová distribuce se nadechuje k sezóně letních blockbusterů, místo na superhrdiny zachraňující svět však distribuční společnost Aerofilms sází na jinou divácky přitažlivou novinku. Kromě nových titulů totiž do českých kin pravidelně uvádí i archivní snímky, které se znovu dostávají do oběhu v digitální podobě. Po přehlídce věnované Audrey Hepburnové, kolekci mafiánských dramat a vietnamském dramatu Martina Scorseseho Taxikář přichází na řadu minipřehlídka Marilyn Monroeové. Ta je jakýmsi přepychovým doprovodným programem k mezinárodní putovní výstavě , která začíná v Jízdárně Pražského hradu 29. května a potrvá až do 20. září a vznikla loni při příležitosti padesátého výročí předčasné smrti hollywoodské legendy.

Někdo to rád horké 

Od soboty 1. června tak bude ve vybraných kinech k vidění trojice nejslavnějších titulů Monroeové: ozdobou přehlídky je komedie Někdo to rád horké, která je divákům důvěrně známá z televize - na filmovém plátně a v originálním anglickém znění s titulky ji však zřejmě neviděl skoro nikdo. Naposled se kultovní snímek z roku 1959 v této podobě hrál pro návštěvníky Letní filmové školy v Uherském Hradišti v roce 2011 v rámci přehlídky filmů režiséra Billyho Wildera. V romantické retro komedii odehrávající se během prohibice si Monroeová zahrála krásnou zpěvačku dívčí jazzové kapely, v níž najdou útočiště před pomstychtivými gangstery dva muzikanti v ženském převleku (Tony Curtis, Jack Lemmon).

Páni mají radši blondýnky 

V přehlídce Aerofilms, nazvané lakonicky Marilyn, nechybí ani komedie Páni mají radši blondýnky, kterou v roce 1953 natočil režisér Howard Hawks. Příběh dvojice kamarádek hledajících lásku, v němž se plavovlasá legenda objevila po roku hvězdné rusovlásky Jane Russellové, patří ve světě mezi kultovní díla. V Čechách ji však většinové publikum prakticky nezná. Podobná je pozice konverzační komedie Slaměný vdovec, jež je opět dílem režiséra Billyho Wildera: snímek inspirovaný divadelní konverzačkou Georgie Axelroda představuje Monroeovou v roli svůdné nové sousedky ohrožující počestnost uťápnutého nakladatelského redaktora. V roli sexuálně vyhladovělého chlapíka, jehož rodina odjela na léto z dusného New Yorku, se představí Tom Ewell.

Tajemný předmět divácké touhy 

Slaměný vdovec 

Přehlídka, která bude v českých kinech k vidění do konce srpna, nabízí unikátní příležitost vidět tři klasické hollywoodské snímky v rozměru, pro který byly natočeny: v kině, na velkém plátně. Důležitá je ovšem i jejich nová, digitální podoba. Přepis z celuloidu do digitálního formátu se totiž provádí pod patronátem filmových historiků a specializovaných techniků. Vrací starému filmu původní obrazovou i zvukovou kondici, takže i snímky staré víc než půlstoletí jsou zbaveny rysů, které si veřejnost spojuje s archivními díly – a které ji většinou od jejich sledování odrazují: dramatických škrábanců, vybledlých barev, rozmazaných kontur či masivního poškození zvukové stopy. Marilyn Monroeová se tak na filmovém plátně představí v uživatelsky maximálně příjemné kondici, která dovolí ocenit živoucí sílu jejího charismatu i nepřehlédnutelné kvality „jejích“ filmů. Mezi filmy a výstavou, kterou připravilo muzeum významné obuvnické firmy Museo Salvatore Ferragamo, ovšem existuje pevné pouto: filmová hvězda je totiž prostřednictvím nejrůznějších médií vnímána jako módní ikona i kulturní fenomén. I podstatu expozice tedy samozřejmě tvoří předměty, které nás usvědčují z fetišismu. Snaha přenést kouzlo filmové star na nějaký předmět a uchovat jej tak v čase v sobě tají až pohanské pudy, jejichž objektem samozřejmě byly a jsou i jiné hvězdy než Monroeová.

Cestou z Netvora z Černé laguny... 

Třicet vystavených párů bot a téměř padesát modelů, které herečka nosila na filmovém plátně i v soukromí, nicméně jakoby oficiálně posvěcovaly rozpor, s nímž se Monroeová rvala až do své tragické smrti. Když roce 1962 – v pouhých šestatřiceti letech – spáchala sebevraždu, vnímala podle svědectví pamětníků svou kariéru ve světle snahy vymanit se z pozice pouhého bezduchého sexsymbolu. Rozpor spojovaný obvykle s Monroeovou – spor mezi vnější, tělesnou prezentací a představením hereckého talentu – je ovšem jen další umělou, zjednodušenou součástí hvězdné legendy. Kouzlo Marilyn totiž spočívá v přirozenosti a celistvosti, s jakou na diváky prakticky v každém okamžiku své přítomnosti na plátně působí. Stačí si vzpomenout na onen okamžik, v němž se hrdinka Slaměného vdovce během procházky dusným večerem chladí nad proudem vzduchu z větrací šachty newyorské podzemky. „Pózovací“ scéna v bílých šatech pro mnohé symbolizuje celou Monroeovou, i když trvá jen čtyři sekundy (v kontextu filmu si ji můžete zhlédnout tady). Aby měla vůbec nějaký smysl, musí ovšem být vyvrcholením rozhovoru, který hrdinové zapředou cestou z kina, kde byli na hororu Netvor z Černé laguny. A scéně musí dodat náležitou voyeurskou energii obdivný pohled hrdinčina společníka – jenž však možná nezahlédne o mnoho víc než divák – totiž holé nohy odhalené nevinně jen do půli stehen.

Legenda Marilyn ovšem neztrácí svou sílu právě proto, že je ve své podstatě romantizující, unikavě erotická. To je dobře viditelné právě v hereččiných nejlepších filmech, na které můžete vyrazit do kina právě nyní. 

Páni mají radši blondýnky / Gentlemen Prefer Blondes
USA 1953
Režie: Howard Hawks
Hrají: Jane Russellová, Marilyn Monroeová, Elliott Reid, Charles Coburn

Slaměný vdovec / The Seven Year Itch
USA 1955
Režie: Billy Wilder
Hrají: Marilyn Monroeová, Tom Ewell, Evelyn Keyesová, Sonny Tufts, Robert Strauss

Někdo to rád horké / Some Like It Hot
USA 1959
Režie: Billy Wilder
Hrají: Jack Lemmon, Tony Curtis, Marilyn Monroeová, Joe E. Brown

Premiéra: 1. 6. 2013