Prohledat tento blog

sobota 28. dubna 2012

Jak se dělají hollywoodské propadáky

Bojiště Země je populární šmíra
Americká mainstreamová kinematografie se opírá o pravidla žánrového vyprávění, o systém hereckých hvězd a režisérských specialistů i o promyšlený marketing – navzdory tomu však recept na divácky úspěšný film neexistuje. Ve hře je totiž tolik proměnných, že výsledek nelze předem odhadnout: vypravěčská strategie může zradit proto, že se příliš liší od zavedených pravidel – nebo se jich naopak příliš otrocky drží. Mezi propadáky posledních let tak patří formálně novátorský pokus o akční podívanou Speed Racer, který v roce 2008 uvedli do kin sourozenci Wachowští, podepsaní pod nevídaně lukrativní sérií Matrix: výroba a marketing jejich filmu přišly na 200 milionů dolarů, ale v kinech skončili se ztrátou 106 milionů. U diváků ovšem propadl loni i předpokládaný akční hit Green Lantern, který naplňoval žánrové standardy s pečlivostí třídního šprta: celkové náklady činily 325 milionů, ale i tenhle film skončil ve víc než stamilionové ztrátě. Comicsové adaptace se přitom zpravidla těší značnému diváckému zájmu a vydělaly i objektivně horší, než jakou byl film zkušeného režiséra Martina Campbella.

Ani John Carter se divákům moc nelíbil
Také nejnovější hollywoodský propadák - dobrodružná sci-fi John Carter: Mezi dvěma světy – měl v rukávu zdánlivě všechna esa: ztráty vysokorozpočtového snímku, který měl u nás premiéru 8. března, se teprve sčítají. Protože film s rozpočtem 250 milionů dolarů přinesl v domovských USA do pokladen kin ubohých 68,1 milionu, půjde pravděpodobně o jedno z vůbec nejdražších zklamání v novodobé hollywoodské historii. Oblíbený žánr totiž může selhat stejně tak, jako herecká nebo režisérská hvězda. Propady zaznamenávají i kariéry těch nejvýdělečnějších celebrit – Toma Hankse, Julie Robertsové nebo Toma Cruise. Třeba současný světová „dvojka“ na hereckém trhu - černošský komik Eddie Murphy – je naprosto nevyzpytatelná: před deseti lety se dokonce postarala o jeden z největších průšvihů posledních let, komedii Pluto Nash (film se stamilionovým rozpočtem celosvětově dosáhl tržeb 7,1 milionu dolarů). V roce 1991, kdy coby autor námětu poslal ke dnu akční parodii Hudson Hawk, patřil Bruce Willis k nejlukrativnějším hereckým akvizicím Hollywoodu.

Válečný film z produkce George Lucase
Red Tails (2011) totálně propadl
Také režisérské hvězdy mívají špatné dny - ať už jde o Stevena Spielberga, Roberta Zemeckise či George Lucase. Ani jako producentům se jim vždycky nevede. Přitom jde o tvůrce, kteří v 80. letech vymysleli strategii blockbusterů, který funguje dodnes. Úspěch filmu v kinech ovšem neovlivňují jen takové vnější faktory, jako je nálada společnosti závislá na momentální ekonomické i politické situaci (vliv teroristických útoků 11. září 2001 na tehdejší distribuci je dodnes zajímavým tématem). Lze ho ovlivňovat i správným nasazením do distribuce – což je strategie, která víceméně funguje. Film, který zklame v USA, může často dorovnat zisk v zahraničí, kupříkladu komedie vázané na americké televizní prostředí si samozřejmě v Evropě moc dobře nepovedou.

Blade Runner: rozpočet 28 milionů, a
jen 6,1 milionu za premiérový víkend
Hollywoodské vysokorozpočtové snímky – blockbustery, vytvářené jako oddechová podívaná pro nejširší diváckou obec, jsou nejnákladnější a očekávají se od nich vysoké zisky. Realizují se obvykle v žánrech sci-fi, fantasy či akčního thrilleru, jejichž fikční světy zábavychtivého diváka lákají nepodobností s jeho „nudnou“, civilní realitou. Očekává od nich, že ho zavedou do krásných nových světů vytvořených s použitím vizuálních triků – momentálně nejraději ve formátu 3D. Protože o úspěchu filmu rozhodují především tržby z premiérového víkendu, je volba správného termínu pro blockbuster klíčová. Obdobné snímky uvedené ve stejnou dobu se mohou navzájem osudově oslabit. Třeba sci-fi Blade Runner a Věc měly premiéru ve stejný den, 25. června 1982, navíc pouhé dva týdny po E. T. – Mimozemšťanovi. Zatímco Spielbergovo dílo s rozpočtem 10,5 milionu dolarů vydělalo celosvětově 792,9 milionů, oba konkurenti zmarnili svůj komerční potenciál (což ovšem neznamená, že dnes rovněž nepatří mezi vysoce ceněnou žánrovou klasiku).

Vydělá si na sebe Bitevní loď?
Blockbustery se už tradičně uvádějí během letní sezóny, která naplno propuká už v květnu. První vlaštovky ji ale ohlašují v dubnu: nedávno zvedla kotvy velkoryse pojatá akční sci-fi Bitevní loď režiséra Petera Berga. Její rozpočet se odhaduje na 200 milionů dolarů a přestože už mimo USA premiéru měla, Američané ji uvidí až 18. května. Pokud na ni půjdou všichni, kteří kdy hráli hru společnosti Hasbro, mají producenti vyhráno: příběh o mimozemské invazi totiž inspirovala právě populární dětská hra.

Počty pro starší a pokročilé

Jih proti Severu - nejvýdělečnější
film všech dob
Příběhy o úspěchu vyhlížejí přehledně: zpětně totiž vypadá zcela logicky, proč se nejvýdělečnějším filmem všech dob právě Jih proti Severu - velkolepá kostýmní romance plná hvězd, inspirovaná románovým bestsellerem. První místo v žebříčcích, které berou v úvahu inflaci zvyšující cenu lístku, obsazuje už od roku 1939. Pokud nezohledníme inflační faktor, zaujímá ovšem tuto pozici sci-fi Avatar, která je jen tři roky stará. Což vzbuzuje představu, že Hollywood se odněkud někam vyvíjí a že jeho historie je procesem zdokonalování: na vrcholu přece stojí nové dílo hitmakera Jamese Camerona realizované v módním stereoskopickém formátu. Podle stejné logiky by se ovšem dalo předpokládat, že dnešní Hollywood se poučil a žádné propadáky už neprodukuje. Tituly, které zklamaly očekávání svých tvůrců, jsou ovšem nedílnou součástí hollywoodské historie - a veřejnost nepřestávají bavit právě díky tomu, že se nedají předem vytipovat.

Bojiště Země: scientologie diváky netáhne
Samozřejmě je vzrušující, když jsou ve hře známé celebrity a obrovské finančí částky, vložené do slibně vyhlížejícího projektů velkým studiem. A když je film, který zklamal očekávání, všeobecně známý – tak, jako scientologická sci-fi Bojiště Země s Johnem Travoltou v hlavní roli galaktického megazloducha, kterou v roce 2000 spáchal režisér Roger Christian. Přestože kolem skutečných nákladů panují dohady (náklady na výrobu a reklamu se odhadují na 95 milionů dolarů), tržby nechtěně komického snímku dosáhly necelých třiceti milonů. I když kvalita filmu neovlivňuje nízké tržby vždycky, tentokrát panuje shoda: Bojiště Země získalo sedm neoficiálních cen Razzie, které každoročně uděluje parta hollywoodských vtipálků jako protiváhu prestižních Oscarů.

Nebeská brána potvrdila smrt
epického westernu 
Následky neúspěchy někdy bývalá dalekosáhlé: Nebeská brána (1980) plánovaný rozpočet 7,5 milionu dolarů během natáčení navýšila na 44 miliony, ale v kinech prodělala neuvěřitelné 40,5 milionu. Není divu, že film zlikvidoval kariéru režiséra Michaela Cimina (který si dva roky předtím vydobyl oscarový věhlas Lovcem jelenů) a na dlouhé roky vzala chuť všem, kteří snili o vzkříšení zaniklého populárního hollywoodského žánru – westernu. Ten se Hollywooďané pokoušejí znovu uvést do oběhu až dnes, tedy po víc než třiceti letech. Jestli se to podaří, zůstává otázkou – ambiciózní žánrový mix westernu a sci-fi Kovbojové a vetřelci si totiž loni na sebe dokázal stěží vydělat. Výsledky vypadají navenek slušně: rozpočet filmu se odhaduje na 163 milionů a celosvětové tržby činily 174, 8 milionu dolarů. Aby byl ovšem průměrný hollywoodský blockbuster opravdu považován za úspěšný, musí své náklady znásobit dvouapůlkrát. Tato extrémně zjednodušená formulka bere v úvahu průměrné náklady na film a na reklamu i průměrné výnosy z kin, videotrhu a televize.
Zyzzyx Road - film, který
"vydělal" 30 dolarů

Každopádně platí, že na veřejnost dělají dojem především velká čísla: kolaps blockbusteru je vždycky zajímavější než krach nějakého nízkorozpočtového nezávislého snímku, přestože i pro jeho poducenty může jít o obrovskou ztrátu. Vedle takového Titaniku mezi propadáky, jakým je Nebeská brána, proto působí jen jako žertovná kuriozita nezávislý thriller Zyzzyx Road (2006). Ten měl rozpočet 1,3 miliony a vydělal pouhých 30 dolarů: hrál se po dobu jednoho týdne v jediném kině v Dallasu, které si za tisíc dolarů pronajali jeho producenti. Z šesti prodaných vstupenek si prý dvě ze soucitu zakoupila maskérka filmu se svým přítelem. S filmem Zyzzyx Road se nejspíš moc lidí seznámit netouží, i když touha spatřit na vlastní oči nějaký ukázkový propadák paradoxně v širším časovém horizontu generuje další zisky právě u filmů, které kiny halasně prohučely.


Jak zmírnit pád

Ostrov hrdlořezů - kdo by tušil, že
pirátský žánr nepotopil navždycky?
Finanční katastrofy Hollywoodu dnes už nejsou zdaleka tím, čím bývaly.Filmů, které vedly ke krachu celého studia, bylo v minulosti mnohem víc: Nebeská brána (1980) zruinovala United Artists, společnost RKO složil velkofilm The Conqueror (1956) a ITC Entertainment zničil neúspěch vodního dobrodružství Raise of Titanic (1980). Ještě v roce 1995 ovšem šlo ke dnu Carolco Pictures vinou Ostrova hrdlořezů – dobrodružné komedie, ve které se režisér Renny Harlin rozhodl vzkřísit žánr pirátského filmu a udělat ze své manželky Geeny Davisové akční hvězdu. Snímek s (na svou dobu slušným) rozpočtem 98 milionů se musel spokojit s celosvětovými tržbami 18, 5 milionu dolarů. S kariérou dosavadního hitmana Harlina to jde od té doby s kopce a Geena Davisová zřejmě už navždycky přišla o hvězdný kredit. Klasický pirátský žánr se dočkal znovuvzkříšení až v následujícím desetiletí díky Pirátům z Karibiku.

Zlatý kompas: v kině se
nedozvíte, jak to dopadne
I dnes ovšem neúspěch ambicózního blocbusteru může filmovému studiu pěkně přitížit, prestože o náklady se v současnosti dělívá víc subjektů než dřív: fantasy Zlatý kompas se před pouhými čtyřmi lety podepsala na osudu legendárního giganta Warner Bros. Z plánované trilogie inspirované románovou sérií Philipa Pulmanna tak po prvním dílu sešlo (i když finanční ztráta zase nebyla tak velká – rozpočet měl film 180 a celosvětově vydělal 372 miliony dolarů). Studio Walden Media s podobnou hrozbou v zádech uvažovalo o rezignaci na sedmidílnou sérii adaptací Letopisů Narnie C. S. Lewise poté, co druhý film s podtitulem Pric Kaspian (2008) s rozpočtem 225 milionů přinesl celosvětově do pokladen kin „jen“ 419 milionů.

Zrůdy Toda Browninga: dodnes nejlepší
 "politicky korektní" film o menšinách
Náklady na průměrný blockbuster sice kvůli inflaci stále rostou, trh se však změnil a hollywoodská továrna na sny se opírá o systém nejrůznějších pojistek. Dřív měl film jen jeden život, realizovaný na plátně, takže finanční neúspěch v kinech skutečně znamenal krach všech nadějí. A to i navzdory skutečnosti, že kasovní propadák se někdy s uplývajícím časem proměnil v žádanou klasiku, která dnes září mezi dobovou produkcí díky své originalitě – což je případ legendárního němého velkofilmu Intolerance Davida W. Griffitha z roku 1916, jednoho z nejzajímavějších hororů klasické éry Zrůdy (1932) či absurdní komedie bratrů Marxových Kachní polévka (1933).

Showgirls mají stále své fanoušky - a
Paul Verhoeven je stále zajímavým režisérem 
K druhému životu se filmy začaly nadechovat díky uvádění v televizi (v Británii dokonce už koncem 40. let) - a především v domácím kině. Video se masově rozšířilo v 70. letech, DVD proniklo do domácností v roce 1997 a zatím nejdokonalejší záznam - Blu-ray – funguje od roku 2006. V poslední třetině 20. století prý sledovalo filmy na obrazovce (ať už televizoru nebo počítače) víc lidí než na filmovém plátně. Přesto bývá pravidlem, že když film propadne v kině, žádný velký videohit z něj nebude. Existují však výjimky – právě na videu si totiž získaly popularitu právě některé vyhlášené propadáky. Dodatečný zisk svým producentům tak přinesla třeba bláznivá komedie Stevena Spielberga 1941 z roku 1979, která se Američanům nelíbila, protože si utahovala z jejich vlastneckých citů, nebo erotický kýč Showgirls (1995), který na videu mocně oslovil milovníky bizarních diváckých zážitků...
Pompézní a hloupá Kleopatra si
nakonec vydělala svoje

Zisky zvyšují také obnovené premiéry, často prezentující známé tituly v nové podobě – ať už jde o 3D verze klasicky natočených snímků nebo režisérské sestřihy (např. Blade Runner, který v roce 1982 přišel do kin zmrzačený vinou producentských tlaků, režisér Ridley Scott uvedl o jedenáct let později v podobě odpovídající jeho původním představám). Zisk z půjčovného, prodeje nosičů do domácího kina a televizních práv tak dnes tvoří nepřehlédnutelnou součást zisku hollywoodských producentů. Když k tomu připočteme prodej reklamních předmětů, který provází každý správný blockbuster, jeví se většina žebříčků „největších hollywoodských propadáků“ v úplně jiném světle. Některé filmy jsou totiž za prodělečné označovány neprávem, což je třeba případ legendárního velkofilmu Kleopatra (1963) nebo postkatastrofické sci-fi Kevina Costnera Vodní svět (1995). Další život filmům dnes samozřejně nabízí internet – jeho demokratický prostor ovšem zrodil i pirátství, které je noční můrou všech distributorů. Internet je ideálním šiřitelem filmů získaných načerno zpravidla už v den premiéry, přesné statistiky ovšem neexistují. Není tak zatím známo, že by se nějaký film propadl do červených čísel jen proto, že se ho zmocnili internetová pirátí. Fanouškovská komunita navíc distributorům slouží k masivní, bezplatné propagaci jejich titulů.

Scottův Prometheus je jedním
z nejočekávanějších titulů sezóny
Pozornost milionů internetových uživatelů momentálně poutají hvězdy nadcházející letní sezóny: sci-fi Prometheus a akční dobrodružství Temný rytíř povstal mají podle analytiků šanci uspět. Comicsoví Avengers asi očekávání svých producentů naplní, ale restart série o pavoučím muži Amazing Spider-Man či remake sci-fi klasiky Total Recal jsou zatím velkou neznámou. Všechny mají rozpočet minimálně 200 milionů dolarů – takže i tenokrát je o co hrát vabank.

(Tento text jsem napsala na objednávku Lidových novin, v příloze Relax však nakonec vyšla jen jeho velmi zkrácená verze. Nabízím vám ho v původní podobě, samozřejmě s povolením redakce.)

3 komentáře: