Pod křídly Andreje Tarkovského

Společnost přátel Andreje Tarkovského a duchovních hodnot (SPAT) nikdy nebyla oficiálně rozpuštěna - i když její zakladatel  Petr Soukup píše, že definitivní tečkou za její existencí se stala v červenci 1994 sekce Duchovní film na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Mně se ovšem zdá, že volné společenství asi dvou set lidí, kteří se k ní přihlásili na přelomu 80. a 90. let, čas od času vykazuje nějaký viditelný pohyb. Miloš Fryš ve svém nakladatelství Camera obscura každopádně pořád vydává krásné, neziskové knížky - a tou zatím poslední z jeho filmové řady je druhé vydání "tarkovského" sborníku Krása je symbolem pravdy. Petr Gajdošík sice musel omezit své aktivity na stránkách Nostalghia.cz, ty však přesto zůstávají jedním z nejlepších míst, kde se na českém internetu věnovanému filmu dá pobývat. A sám neúnavný a inspirativní Petr Soukup stále, už jedenáctou sezónu, denodenně (!) provozuje svou úžasnou stránku o netuctových filmech (nejen) na DVD - Zóna. Já se pohybuji ve výrazně komerčnějších vodách a zmínění pánové jsou pro mne vzory vůle a nezištnosti. Ze SPATu se však samozřejmě nikdy nevylučovalo.

Stalker: hledání Komnaty štěstí  

Dnes, kdy by se patron našeho dávného duchovního souznění  Andrej Tarkovskij dožil 80. let, cítím tiché přetrvávání  tohoto společenství - a mám pocit, že tyhle dny mnozí z nás silně prožívají. Já osobně mám navíc trochu vztek (podobně jako nedávno u druhého velkého patrona svého diváckého dozrávání - Françoise Truffauta), že Tarkovskij se svých osmdesátin nedožívá. Vinou předčasné smrti jsme totiž byli připraveni o jeho pozdní režisérské období. Jsem ovšem ráda, že vzpomínání jen tak nevisí ve vzduchu a že osobnost jednoho z nejvýznamnějších "uměleckých" režisérů filmových dějin pražské archivní kino Ponrepo připomíná retrospektivou nazvanou Po stopách stalkera. Bude probíhat v dubnu a květnu a její součástí jsou i přednášky dvou českých tarkologů - Vladimíra Suchánka a Petra Gajdošíka.

Zrcadlo: požár stodoly jako přílet
mimozemské kosmické lodi 

V Ponrepu si tedy můžete připomenout - na filmovém plátně a z filmové kopie, což už dnes vůbec není běžné - válečné drama Ivanovo dětství (1962), historickou esej Andrej Rublev (1966), sci-fi insipirovanou románem Stanislava Lema Solaris (jejíž remake natočil před deseti lety Steven Soderbergh) i ultimativní filozofickou sci-fi podle povídky bratrů Strugackých Piknik u cesty Stalker (1979). Nechybí ani režisérův poslední film, temně velkolepá Oběť (1986) realizovaná v "Bergmanově teritoriu" (ve Švédsku, s kameramanem Svenem Nykvistem a nedávno zemřelým Erlandem Josephsonem v hlavní roli). Sedmnáctého dubna bude na programu můj asi nejoblíbenější Tarkovského film - autobiografická feérie Zrcadlo (1976). Pokud máte čas se na okamžik zastavit a nechat kontaminovat svou mysl ryzí filmařskou poezií, skulte se teď pod Andrejova pernatá, ochranná křídla alespoň prostřednictvím téhle scény. Vypráví o vztahu matky a otce (Margarita Těrechovová a Oleg Jankovskij), narození jejich syna a o tom, že van božího dechu může někdy srazit se stolu i masivní mosazný svícen.