Na tomhle virtuálním písečku si stavím hrady z písku už pět let - první příspěvek -
recenzi na filmeček Underworld: Vzpouru Lycanů - jsem totiž na Alenčině blogu uveřejnila 30. ledna 2009. Tahle stránka má od svého založení už víc než půl milionu návštěv. K dnešnímu dni jsem na ní uveřejnila víc než 900 textů (z toho 894 v hlavním panelu). S potěšením musím konstatovat, že v uplynulém roce dlouhodobě nejčtenější příspěvek (týkající se velice urážlivého mailu, který mi před třemi a půl roky napsal jistý ostrovtipný kolega kritik) ve čtenosti předběhly dva jiné texty. Textík
Vítejte ve 3D je jistě opakovaně čten víceméně omylem - vyhledávače ho zřejmě nabízejí čtenářům bažícím po něčem docela jiném než po mé verzi historie stereoskopické projekce. Zato
recenze Prokletého ostrova, která je nyní druhým nejčtenějším textem na Alenčině blogu, byla před čtyřmi lety pokusem vypořádat se se ctí se Scorseseho hlavolamem - a jak se zdá, pořád ještě si nachází nové čtenáře. Podobně je na tom tři roky stará
recenze jiného diváckého hlavolamu - Snyderova Sucker Punche (pátý historicky nečtenější text).
Zájem o tyto poměrně staré příspěvky samozřejmě vzniká jejich dalším sdílením - a je to docela zajímavý pocit, že internet, vnímaný mnohdy jako sběr pomíjivé pěny dní, je trvalejší lecjakého papíru. Navzdory tomu, že mi občas někdo ještě na provoz blogu pošle nějaké peníze (všem svým přispěvatelům velice děkuju!!!), jsem se nicméně už smířila s tím, že blogováním nezbohatnu. A čtenáři - jak doufám - se zase už smířili s tím, že na Alenčin blog něco píšu jen tehdy, když mne nehodí termíny s nějakou placenou prací. Proto sem píšu výrazně méně než dřív, a většina příspěvků nebyla napsaná pro potřeby blogu, ale pro nějaké tiskoviny.
Snad vás, milí čtenáři, potěší aspoň to, že navzdory různým tvůrčím blokům a existenčním a existenčním úzkostem s tím psaním nehodlám seknout úplně. Takže vzhůru do nového Alenčího roku.
Alena Alma Prokopová
Žádné komentáře:
Okomentovat