Jack Reacher: Poslední výstřel

Jack Reacher: nemá mobil, nemá bankovní karty, nemá charisma

Tom Cruise nezažívá zrovna dobré období: jeho divácky nejúspěšnějším titulem z poslední doby byl thriller Mission Impossible - Ghost Protocol - válečné drama Valkýra (2008), akční komedie Zatím spolu, zatím živí (2010) či hudební Rock of Ages (2012) se však v rámci jeho filmografie řadí mezi propadáky. Bohužel to potvrzuje i akční thriller Jack Reacher: Poslední výstřel: za první víkend film s šedesátimilionovým rozpočtem přinesl do pokladen amerických film jen 15,6 milionů. Nevyšel tak plán na výdělečnost relativně nízkorozpočtového snímku, inspirovaného jedním ze sedmnácti populárních krimi románů  britského spisovatele Lee Childa (česky knížka vyšla jako Výstřel, ale nečetla jsem ji). Potíž bude nejspíš už v tom, že texty autora, který se v civilu jmenuje Jim Grant, budují představu  neporazitelně tvrďáckého, morálně charismatického vazouna: a té padesátiletý, synteticky vyhlížející metrosexuál Cruise prostě nemůže dostát. 

Drsně řídí, drsně hledí 

V okamžiku, kdy se Tom Cruise nutí do hereckého výkonu, hodného, co do věrohodnosti, detektivu Tomsovi Marka Vašuta, nemůže režisér Christopher McQuarrie už moc nic zachránit. Scénář přitom zřejmě nebyl špatný, což mu ostatně nejspíš neumožňovala ani předloha (byť z ní jistě nešlo vyčarovat nic, co by položilo základ sofistikované hříčce ve stylu Obvyklých podezřelých, za niž McQuarrie v roce 1995 dostal Oscara). Starosvětský, pozvolný vypravěčský tón, který nesází na zběsilou akci, ovšem zůstává zcela bezpříznakový - a jaksi naprázdno tak vyznívá celý příběh o osamělém, tvrďáckém hrdinovi, který se vynoří z neznáma, aby prokázal nevinu muže, obviněného z mnohonásobné vraždy. Zatímco psychicky nevyrovnaný veterán z Blízkého východu James Barr zápasí o život v kómatu, protože  dozorci přesvědčení o jeho vině ho předhodili brutálním spoluvězňům, vydává se Jack Reacher (který kdysi v zahraničí jako vojenský vyšetřovatel a Barra zná) hledat pravdu.

V podstatě hned se ukazuje, že Barr nemohl být oním náhodným střelcem, který jednoho slunného dne na dálku postřílel v parku v centru Pittsburghu pět náhodně vybraných chodců. Obžalovaný je obětí komplotu, v němž je vše předem jasné jak prokurátorovi Rodinovi, který nikdy neprohrává (Richard Jenkins), tak afroamerickému kriminalistovi Emersonovi (David Oyelowo). Reacherovi pak pomáhá prosadit spravedlnost Barrova obhájkyně Helen (Rosamund Pikeová) - nejdřív především proto, že Rodin je jejím otcem a ráda by mu dokázala, jak je dobrá. Pro diváka je Heleninou nejvýznačnější (a prakticky jedinou) vlastností fakt, že neustále udiveně kulí oči (viz obrázek).

Werner Herzog: žhavá nominace
na cenu  Padouch roku

Zbývá podotknout, že v pozadí celé kauzy, která má zničit nevinného Barra a zaštítit jisté nečisté podnikatelské machinace, od začátku stojí ultratajemný, ziskuchtivý zloduch Zec. Herecký výkon vysoce ceněného artového režiséra Wernera Herzoga v této roli se pohybuje přesně na hranici sofistikované ironie a dokonalé pitomosti, čímž se Poslední výstřel přibližuje jeho vlastnímu, mnohem zajímavějšímu a bizarnějšímu Špatnému poldovi 1/. Padouch, kterého se všechny postavy na první pohled bůhvíproč panicky bojí, má velkolepé parametry bondovského protivníka: pobýval podle vlastních slov na Sibiři v gulagu, kde musel první rok nosit kabát s děravou kapsou, takže mu omrzly prsty a musel si je uhryzat, aby nezemřel na gangrénu (nebo tak nějak).

Pěchota a mariňáci si musejí pomáhat

Nejen Zec, ale i postava veterána-mariňáka, kterou hraje Robert Duvall (a která má v Posledním výstřelu podobnou roli jako hajný ve Skyfallu), by dobře zapadaly do nějakého ne-cruisovského, napůl  heroického, napůl ironického pseudobéčka - podobného, jakým byli nedávno druzí Expendables. Podle Jacka Reachera to vypadá, že pokud to Hollywood zkouší s nějakou novou vlnu akčních filmů vracejících se k blahoslaveným 80. letům, je možné, že na ni především nemá vhodné herce: zkuste najít mezi dnešními hvězdami nějaké vhodné náhradníky za Sylvestera Stalloneho, Arnolda Schwarzeneggera a Stevena Seagala. Tom Cruise jistě dokáže se silným režisérem zázraky, McQuarrie ovšem tímhle typem není: Jack Reacher je především  sebeprezentací svého představitele (Cruise se ostatně podílel i na jeho produkci). Cruise vypadá sice dobře (i když tričko by si kvůli mně sundavat nemusel), chybí mu však samozřejmá fyzička a schopnost alespoň přesvědčivě zahrát to, co v něm není. Výhružná hláška typu "Chceš vidět sanitku zevnitř?" je v jeho podání prostě nechtěně legrační. A naopak - příběh s jasným politickým názorem (zaměřeným proti americkému establishmentu, případně vojenským misím USA v zahraničí) nejspíš není vyprávěním, na které byste si vyrazili do kina, abyste si o svátcích pročistili hlavu.    

1/ O tomhle Herzogově pozoruhodném režijním počinu jsem onehdy na blogu psala tady.

Jack Reacher
USA 2012, 130 minut, titulky
Režie: Christopher McQuarrie

Scénář: Christopher McQuarrie (podle románu Leeho Childa Výstřel)

Kamera: Caleb Deschanel

Hudba: Joe Kraemer

Hrají: Tom Cruise (Reacher) Rosamund Pikeová (Helen), Richard Jenkins (Rodin), Werner Herzog (Zec), David Oyelowo (Emerson), Jai Courtney (Charlie), Vladimir Sizov (Vlad), Joseph Sikora (Barr), Robert Duvall (Cash) 

Premiéra: 27. 12. 2012