 |
Kráska a Zvíře: po letech
jsou stále věrně spolu |
Je zvláštní pocit zjistit, že na internetu zůstávají stopy po věcech, které jsou dávno pryč: virtuální svět se od toho "skutečného" v tomhle případě neliší. Včera jsem se v televizi dívala na
King Konga Petera Jacksona a dnes jsem - se zřetelnou vzpomínkou, že jsem o tomhle filmu přece kdysi psala - skutečně objevila svou sedm let starou recenzi na stránkách Cinemy. 1/ Pokud jde o způsob, jakým jsem o filmu tehdy přemýšlela, vázala jsem ho mimo jiné na originál z roku 1933 (který jsem považovala dokonce za velmi vhodný k pochopení Jacksonova remaku) i na předchozí režisérovu "mystifikační" práci ("dokument"
Zapomenuté stříbro). Ani dnes se Peter Jackson nejeví jako osobitý, odvážný a "autentický" tvůrce: zůstává zakořeněný v tom, co jsem tehdy nazvala "letitou slabostí pro (...) věrnost ,skutečným, vzorům".
 |
Prehistorické dobrodružství: ve
stopách filmu z roku 1933 |
S časovým odstupem a s dalšími dvěma přírůstky do Jacksonovy filmografie -
Pevným poutem i
Hobitem: Neočekávanou cestou - je jasné, že tato "slabost" trvá - a zůstává dokonce silným hnacím komerčním motorem režisérovy filmografie. Jacksonovy filmy jsou založeny na obdivu k nádheře známých fikčních světů a na touze je znovu popsat - možná i proto bylo takovou prohrou
Pevné pouto, které sice bylo adaptací úspěšné literární předlohy, ale nedokázalo takový vlastní, autonomní svět stvořit (na rozdíl od jiného Jacksonova filmu,
Nebeských stvoření) 2/). Jacksonův "popis" je samozřejmě vždycky nápaditý a zajímavý, neslouží však k diskusi s milovaným originálem nebo dokonce k jeho popření, ale k posílení jeho existence ve světě současného vyprávění. O tom, jak vypravěčsky zajímavý a divácky vděčný to může být koncept, svědčí nejnověji právě
Hobit 3/.
 |
Režisér Denham (Jack Black):
posedlý filmař |
Pokud jde o mnou starou recenzi, dodnes souhlasím s tím, že v
King Kongovi představuje silný autobiografický prvek postava "šíleného režiséra" Denhama (kterého hraje Jack Black). Mýlila jsem se ovšem, když jsem napsala, že "je možné, že zkrotlý Denham se nakonec přece jen stane dobrým režisérem – jistější ovšem je, že se jím stane Jackson, až si projde současným, asi ne-vyhnutelným megalomanským obdobím zahájeným
Pánem prstenů". "Megalomanství" je totiž zřejmě Jacksonovým přirozeným stavem. S Denhamem je spojená celá "druhá" dějová linie vázaná na New Yorku a prostředí showbyznysu, která remake odlišuje od původního filmu Meriana C. Coopera a Ernesta B. Schoedsacka. A co se týče hodnocení postavy "Krásky" Anne, jejího vztahu ke "Zvířeti" Kongovi a hrdinovi Jackovi (Adrien Brody), nelze asi film dnes komentovat jinak, než jak jsem to s lehkou ironií udělala kdysi. S odstupem času je ovšem zřetelnější rozpolcení identity
King Konga dvěma příběhy - prvním, vázaným na dobrodružství v džungli a rozvíjejícím původní film jako trikové dobrodružství i příběh o vztahu Krásky a Zvířete, a druhým, osobnějším a proto zajímavějším, vázaným na téma showbyznysu. S odstupem času je "trikový" příběh vlastně lepší, přestože se technicky samozřejmě nemůže rovnat současným CGI hitům. Tím zjevnější je ale radost, s jakou Jackson své "wetasaury" rozhýbývá a umisťuje je do dynamické akce, i jemnost, s jakou pracuje na psychologizaci a polidštění Konga. Melancholické, rytmicky rozvolněné pojetí scén líčících "nemožný" vztah je dodnes pěkným Jacksonovým příspěvkem k otázkám týkajícím se současné existence "zaniklého" žánru hollywoodského melodramatu.
1/
Najdete ji tady.
2/ O
Pevném poutu jsem
psala tady na blogu v souvislosti s Burtonovou
Alenkou.
3/ V tomto smyslu jsem o něm psala
tady ve své nedávné recenzi.
Žádné komentáře:
Okomentovat