Joseph Gordon-Levitt: Milovník vedlejších cest

„Celebrita – to je takové divné označení, kterési pro nás společnost vymyslela,“ prohlašuje herec s explozivním potenciálem hollywoodské megastar. „Kosmonauti nebo učitelé jsou ovšem mnohem úžasnější než herci.“ Joseph Gordon-Levitt soudí, že uctívání celebrit podporuje chamtivost a sobectví a legitimizuje žebříčky, podle kterých je lepší člověk ten, který má víc peněz než ostatní. „To ale vůbec nic nevypovídá o samotné naší práci“, pokračuje. „Já filmy miluju, ale mýtus celebrity s nimi nemá nic společného.“ V kombinaci s takovými zralými názory chlapecký vzhled Gordona-Levitta poněkud mate. Jeden z nejprogresivnějších herců současného Hollywoodu však není žádný pseudorebelský holobrádek: v únoru oslaví už dvaatřicetáté narozeniny a dobře ví, o čem mluví. Pokud jde o dobu působení v showbyznysu,patří mezi veterány: už jako šestiletý se naučil poslouchat (a milovat) režisérské pokyny „akce!“ a „střih!“. Gordon-Levittovšem svou hereckou existencí popírá tradiční poučku o dětských hvězdách tvrdící, že jde jen o celebritky na jedno použití, jež diváky v dospělosti obtěžují děsivě mátožnými připomínkami své vyprázdněné existence.

Počátek - s Leonardem DiCapriem 

Kariéra tohoto herce ovšem nijak nepřipomíná poněkud vyšumělou dráhu o rok mladšího MacaulayhoCulkina či stejně starého ElijahaWooda. Podobá se spíš dostředivým hvězdným trajektoriím Leonarda DiCaprianebo o Christiana Balea: oba jsou shodou okolností o sedm let starší než Joseph a dnes jejich dětské role působí jen jako zajímavá předehrak jejich zrale dospělé kariéře. S oběma si shodou okolností Gordon-Levitt zahrál ve filmových hitech režiséra Christophera Nolana: s DiCapriem v ambiciozním sci-fi thrilleru Počátek (2010), s představitelem comicsového netopýřího mstitele Batmana, Christianem Balem,v akčním superhitu Temný rytíř povstal. 

Lincoln 

V obou případech šlo o projekty, které Gordona-Levitta posunuly do zorného pole mainstreamového publika, přestože se v nich zhostil jen vedlejších rolí. Podobně je tomu s ambiciozním životopisným velkofilmem Stevena Spielberga Lincoln. Z pohledu jen trochu orientovanějšího diváka ovšem tento herec svou zajímavost prokazuje už řadu let v hlavních rolích nízkorozpočtových, nezávislých snímcích. Zatím posledním byla pozoruhodná sci-fi Looper, kterou natočil Rian Johnson – jeden z režisérů, kterým zůstává Gordon-Levitt dlouhodobě věrný, protože pomáhali formovat jeho profesionální osud. Hlavní role v hollywoodských velkofilmech na Gordona-Levitta teprve čekají – pokud o ně tedy bude stát. Tvrdí totiž, že velké projekty na něj nedělají žádný velký dojem. Pokud se mu líbí scénář, roli přijme - a je mu jedno, jestli jde o vysokorozpočtový studiový snímek známého režiséra plný hereckých hvězd, nebo o dílo, které hodlá neznámý režisér natočit doma v kuchyni. 

Kdyby takový postoj nezaštiťovala osobnost Gordon-Levittova formátu, směřoval by svého nositele rovnou k profesionální sebevraždě.

Žádní sexy kluci 

„Pro mne osobně úspěch není důležitý – stejně jako moc nebo peníze,“podotýká rodák z losangeleského San Fernando Valley (kde přišel na svět 17. února 1981). Gordon-Levitt přiznává, že jeho radikální názory i umělecké ambice vznikaly pod vlivem rodinné výchovy. Dědeček z matčiny strany Michael Gordonnavíc studoval herectví u prominentního Elii Kazana, ale jeho režisérskou kariéru v 50. letech na čas přerval zákaz činnosti spojený s podezřením ze sympatií s komunismem. Rodina Gordon-Levittových byla židovská, což se neprojevovalo v závislosti na ortodoxních náboženských praktikách, ale ve sklonech a postojích Joeových rodičů. Intelektuálský Dennis Levitt působil jako redaktor zpravodajství v nekomerční rozhlasové stanici KPFK-FM. Tam se také seznámil se svou příští ženou Jane, kterou politická kariéra v levicově orientované straně Peace and Freedom vynesla v 70. letech až do amerického kongresu. Politické postoje manželů byly sice radikální, podle jejich syna však nikdy nepřerostly od slov k činům: „Můj táta nikdy nic nevyhodil do povětří, i když měl nejspíš přátele, kteří toho byli schopni. On a moje máma vždycky říkali, že pero je mocnější než Molotovovův koktejl.“ 

S bratrem Danem 

Joe přišel na svět sedm let po prvorozeném bratru Danielovi, který nasměroval svou část uměleckých genů zděděných po dědovi ke kariéře performera vystupujícího s živým ohněm. O život Dan přišel při oficiálně nespecifikované nehodě v říjnu 2010 - ještě letos se však jeho bratr musel rozhořčeně ohrazovat proti novinovému článku, který jako příčinu sourozencovy smrti označil předávkování drogami. Vztah mezi bratry byl založený na láskyplném respektu a nikoli na nekritickém napodobování, které často provází soužití sourozenců narozených s větším časovým odstupem.Zatímco Dan se věnoval fotografování, Joese rád předváděl. Poprvé to před publikem udělal jako čtyřletý v roli Strašáka v dětské divadelní inscenaci muzikálu Čaroděj ze země Oz. Hyperaktivní chlapeček s roztomile „gumovou“ mimikou se vzápětí prosadil v televizních reklamách. Tam divákům horlivě doporučoval burákové máslo Sunny Jim, čokoládové cereálie Cocoa Puffs či obuv značky Kinney.

Teče tudy řeka 

Už v šesti letech si ovšem Joseph objevil na televizní obrazovce: zahrál si v hororově-komediálním seriálu Temné stíny a upozornil na sebe i v televizním westernu společnosti ABC Stranger on My Land, kde ztvárnil synka postavy Tommyho Lee Jonese.Objevil se i ve dvou epizodách seriálu Rodinná pouta či v cukrkandlovém televizním melodramatu Osudy, inspirovaném literární předlohou Danielle Steelové. Mihotavou existenci dětské hvězdičky ovšem Joe brzy rozšířil i na film: bylo mu deset, když se mihl v rodinné komedii o dobráckém bernardýnovi Beethoven (1992). Výrazně větší příležitost dostal ve stylovém dramatu Teče tudy řeka, které režíroval Robert Redford: v příběhu o vztahu dvou bratrů ztvárnil dětskou verzi jednoho z hrdinů, Normana.O žádný vědomý posun v kariéře ovšem nešlo: malého Josepha bavilo hraní „stejně jako gymnastika nebo fotbal“ - a rodiče ho v tom prostě podporovali. V následujících letech tak ztvárnil v nejrůznějších televizních a filmových projektech řadu rolí i roliček, které dnes vnímá s ironickým odstupem. 

Andělé 

„Když se dívám na to, jak jsem v dětství hrál, vidím hlavně to, jaký jsem byl exhibicionista,“ poznamenává. Přinejmenším některé jeho výkony ovšem stojí za zmínku – třeba role dospívajícího Ezekiela, který v krimikomedii Svátost manželská (1994) musí podle zákonů náboženské komunity požádat o ruku vdovu zemřelého bratra, či part polosirotka Rogera, který ve fantasy disneyovce Andělé (1994) požádá nebeské bytosti, aby vzaly pod svá ochranná křídla jeho oblíbený baseballový tým California Angels. O tom, že byl Joseph často konfrontovaný s poměrně náročnými kreacemi, svědčí i jeho letitá účast v populárním sitcomu Takoví normální mimozemšťané. Ten vyprávěl o skupince mimozemských vědců, kteří se rozhodnou studovat Pozemšťany v jejich přirozeném prostředí - a zvolí si proto lidskou podobu. Joe hrál Tommyho Solomona, což bylo zvláštní ze dvou důvodů: tělo dítěte si totiž zvolil nejstarší z vědců - a pseudo-Solomonovi byli židovská rodina. Redaktor listu San Francisco Chronicle tak mohl poznamenat, že Gordon-Levitt je „židovský chlapec hrající mimozemšťana předstírajícího, že je židovský chlapec“.

Sladká Jane  

„Moji oblíbenci jsou hereckými chameleony - třeba Daniel Day-Lewis nebo Peter Sellers,“ přiznal později Gordon-Levitt své herecké vzory. „Když někdo herci řekne: ,Člověče, já tě nepoznal´, měl by to vnímat jako tu největší poctu.“  Pro Josepha, který byl také velkým fanouškem Dustina Hoffmana, známého tehdy i svými komediálními převleky, představovaly „chameleonské“ role především možnost, jak se pitvořit a bavit. Postupně je však začal vnímat jako vážné výzvy. Zjevné je to třeba v dramatu Sladká Jane, kde hraje nevyléčitelně nemocného mladíčka Tonyho, který žije na ulici ve společnosti HIV pozitivní narkomanské prostitutky. Sedmnáctiletý Gordon-Levitt podal v jímavém snímku v roli zanedbaného, ale vnímavého dítěte ulice úsporně přesvědčivý, promyšlený herecký výkon – takový, který charakterizuje i jeho dnešní práci.

Deset důvodů, proč tě nenávidím 

Není divu, že tváří v tvář takovým výzvám Josepha začalo nudit účinkování v teenagerovských pořadech, kvůli kterým ho navíc fanoušci začali obtěžovat na ulici. Už tehdy se zrodila jeho nenávist ke světu celebrit - i jeho schopnost nenápadně splynout s davem. Začal vkládat naděje do filmového média, menší role v rámci hollywoodského mainstreamu ho však moc neuspokojovaly, přestože se mohl pyšnit partem neustrašeného synka hlavní hrdinky (Demi Mooreová) v soudním dramatu Porotce, či statováním v prominentním hororu Halloween: H20. Pokušení nechat se nést středním proudem bylo nicméně obrovské – především díky romantické komedii Deset důvodů, proč tě nenávidím (1999). Převážně televizní režisér Gil Junger v ní vsadil na moderní, teenagerovskou variaci Shakespearova Zkrocení zlé ženy. Pozornost na sebe sice strhli Julia Stilesová a Heath Ledger v rolích věčně rozhádaného páru, k nepřehlédnutí byl ovšem i Gordon-Levitt v roli romanticky zamilovaného Camerona, který nesmí randit s půvabnou Biancou (Larisa Oleyniková z Takových normálních mimozemšťanů), dokud si kluka nenajde i její starší, nesnesitelná sestra… 

„Hrál jsem předtím chytré, legrační a sladké kluky, dokonce i jednoho vzteklouna – ale sexy nebyl ani jeden,“ připomíná Gordon-Levitt důvody, které ho vedly k účinkování v jednom z kasovně nejúspěšnějších teeanagerovských hitů 90. let. Teď měl pověst nové, romantické hvězdy – a vůbec o ni nestál… Rozhodl se riskovat: omezil herectví na minimum a v roce 2000 nastoupil na prestižní Kolumbijskou univerzitu. Tři roky se věnoval především studiu historie, literatury a francouzské poezie…

Ve službách nezávislosti 

Mysterious Skin 

„Jsem přesvědčený, že jsem měl štěstí. Ale jsem vděčný režisérům, kteří mi dali šanci - Greggovi Arakimu za Mysterious Skin nebo Rianu Johnsonovi za Zmizení,“ říká Joseph Gordon-Levitt v souvislosti se svými prvními „dospělými“ úspěchy na filmovém plátně, svázanými s americkou nezávislou scénou. Patřilo mezi ně i drama Bláznivý, v němž ztvárnil vnitřně labilního středoškoláka, který se ocitne na psychiatrické klinice, a homosexuální vztahová tragikomedie Latter Days. Arakiho psychologické drama Mysterious Skin (2004) vypráví příběh dvou mladíků, kteří se – každý po svém – vyrovnali s dávným zneužitím: zatímco Brian (Brady Corbet)se uzavřel do svého vysněného světa, Josephova postava, Neil, se v osmi letech do svého zvráceného trenéra baseballu zamiloval a přijal myšlenku, že vše, co se děje, je správné. Proto se jako prostitut nebrání ani těm nejodpornějším zákazníkům… 

Zmizení

Gordon-Levitt za svůh strhující herecký výkon získal ocenění na MFF v Seattlu, především však jistotu, že se ubírá správnou cestou. To měl potvrdit i jeho následující film – temná noirová krimi Zmizení, kterou natočil jako svůj režijní debut Rian Johnson. Brendan Frye je ve filmografi svého tehdy už třiadvacetiletého představitele už definitivně posledním středoškolákem. Gordon-Levitt byl navíc k nepoznání v brýlích a z rozčepýřenými světlými vlasy coby inteligentní mladík, který z prostředí maloměstské střední školy proniká do temných zákoutí místní drogové scény, aby vypátral okolnosti zmizení bývalé přítelkyně. Brendan je moderní verzí morálně přecitlivělého detektiva z klasické „drsné školy“, který rány spíš přijímá, než aby je dával – a kterého jeho pátrání přivádí ke kořenům vlastní provinilosti… 

50 dní se Summer 

Přestože Zmizení přineslo řadu ocenění především Johnsonovi, pro Josepha bylo dalším důležitým krokem v jeho kariéře. Pochvaly recenzentů v něm znovu probudily chuť experimentovat s žánrovými filmy – a i když drama Spoušť či krimi Stín zabijáka představují spíš kompromisy. Navzdory tomu si Gordon-Levitt na své konto přidával další pochvalné recenze (především za příběh mladíka postiženého amnézií, kterého zneužije banda bankovních lupičů, v ceněném krimidramatu Scota Franka Komplic). Přestal mít nouzi o zajímavé spolupracovníky: patřili mezi ně režiséři John Madden (krimi Smrtící úder) a SpikeLee (Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství). Dalším mezníkem v hercově kariéře se však stala opět romantická komedie - tentokrát ovšem stoprocentně nezávislá a originální: v roce 2009 ji natočil debutující MarcWebb (který nedávno bodoval s restartem comicsové série Amazing Spider-Man). Jmenovala se 500 dní se Summer.

G. I. Joe 

„Většina milostných příběhů, které Hollywood vypráví, jsou jen kecy - a každý to ví,“ prohlašuje Gordon-Levitt. Příběh nekonvenčního milostného vztahu reklamního textaře Toma a jeho nové kolegyně Summer (Zooey Deschanelová) se ovšem neopíral o prvoplánově romantické či vtipné situace, ale především o výborný scénář – a hlavnímu představiteli vynesl nominace na prestižní ocenění, Zlatý glóbus a Independent Spirit Award. Gordon-Levitta v bohatě a jemně prokreslenou, minimalistickou hereckou kreaci kritik týdeníku Variety, Todd McCarthy, dokonce přirovnal k herecké práci Jacka Lemmona. Pro herce, který začal pomalu mít na dohled třicítku, ovšem úspěch ani tentokrát neznamenal, že našel svou profesní parketu (zvlášť když další jeho experiment s nezávislým milostným příběhem - Nejistota – skončil neúspěchem). Svůj zájem Joseph překvapivě obrátil směrem, který ho do té doby příliš nevábil – k akčním thrillerům. Do prvoplánového comicsového snímku G. I. Joe (2009) ho možná zlákala jen možnost zahrát si hned několika rolí - potom ovšem přijal nabídku Christophera Nolana zahrát si ve sci-fi thrilleru Počátek. A jeho herecký život nabral nový směr.

Počátek 

„Pracovat s Nolanem pro mne byla opravdu čest,“ vzpomíná Gordon-Levitt. „Všechno, co tenhle režisér dělá, je umělecky celistvé, a přitom natáčí opravdu vysokorozpočtové filmy. Existuje naopak spousta malých, levných nezávislých filmů, které vznikají z nesprávných důvodů.“ Pokud cítil jisté rozčarování z nezávislé scény, Nolan mu poskytl velmi silné důvody, proč by se měl zajímat se o žánrovou kinematografii. Počátek je totiž vizuálně strhujícím filmem-labyrintem, ve kterém divák bloudí spolu s postavami, aniž by se mu nakonec dostalo nějakého jednoznačného vysvětlení. V příběhu specializovaného týmu, který pod vedením Doma Cobba (Leonardo DiCaprio) realizuje krádež cenného tajemství skrytého v podvědomí snící oběti, si Gordon-Levitt zahrál Artura – hrdinova oddaného spolupracovníka, kterého obdařil sympatickými ironickými rysy. V roli, již měl původně hrát James Franco, do Nolanova konceptu ideálně zapadl. 

Hesher 

Počátek získal čtyři Oscary v „technických“ kategoriích, vydobyl si renomé kultovního díla a celosvětově přinesl do pokladen kin 825 milionů dolarů.Gordona-Levitta dostal do povědomí většinového publika a odstartoval nové období jeho kariéry. To charakterizuje především touha kombinovat nejrůznější aktivity. Gordon-Levitt si tak dopřává další potěšení na nezávislé scéně: do filmografie si připsal nesourodý a divácky neúspěšný příběh podivínského pobudy Hesher (2010), ctitele Metallicy, který probudí k životu jednu beznadějnou rodinu. Na filmu, který režíroval debutující Specter Susser, se produkčně podílela Natalie Portmanová – jedna z generačně blízkých kreativních osobností, které k sobě Joseph přirozeně přitahuje.

50/50: dohola 

Dalším příspěvkem do hercovy filmografie se stala tragikomedie režiséra Jonathana Levinea 50/50 (2011): jde o příběh rozhlasového redaktora Adama Lernera, který se pokouší vypořádat s rakovinou.Scenárista Will Reiser ve filmu vylíčil vlastní životní příběh, který rozhodně nepůsobí jako slzopudné melodrama: film navenek lehkovážným způsobem balancuje na křehké hranici mezi tragédií a komedií. Gordon-Levittovi jeho uvolněný výkon vynesl další nominaci na Zlatý glóbus. 

Temný rytíř povstal 

„Nejradši mám kreativní výzvy. Miluji práci na různých druzích postav,“ poznamenává herec, jehož věčné hledání profesní rovnováhy letos našlo výraz hned ve čtyřech velmi odlišných filmech. Velezajímavý akční thriller režiséra Davida Koeppa Expresní zásilka (na DVD od 6. února 2013) o messengerovi brázdícím na ultralehkém kole newyorské ulice u diváků velkou milost nenalezl. Třetí část batmanovské série Christophera Nolana, Temný rytíř povstal, ovšem Josephův finanční statut bohatě zahojila. Ve snímku, který do pokladen kin přinesl celosvětově víc než miliardu dolarů, si Gordon-Levitt zahrál čestného, bystrého a neústupného Johna Blakea, který v rámci policejní služby ve zkorumpované metropoli Gotham City stále hlouběji proniká do tajemství tamního tajného mstitele bezpráví – Bruce Waynea čili Batmana. Právě Blake s Batmanem sdílí koncept nadosobní spravedlnosti – a v předpokládaném pokračování, o jehož vzniku se v kuloárech zatím jen špitá, mu má připadnout velevýznamný part hrdinova společníka Robina.

Looper 

Třetím Josephovým loňským projektem se stal sci-fi thriller Looper, ve kterém si vyzkoušel i výkonnou produkci. Režisér Zmizení Rian Johnson tentokrát „svému“ herci připravil pozoruhodnou výzvu: cynický,neurotický zabiják Joe, pracující díky vynálezu cestování časem pro mafiány z budoucnosti, se totiž potkává se svou vlastní, zestárlou verzí, díky které poznává, že ještě dokáže svému životu dát nějaký smysl. Zestárlého Joea si v zajímavě rozehraném příběhu zahrál Bruce Willis, jehož vzhledu se Gordon-Levitt pokorně přizpůsobil prostřednictvím náročných maskérských efektů. Pro mnohé diváky jde o poněkud sporné rozhodnutí, protože by raději viděli do tváře herecky zajímavějšímu Gordonu-Levittovi než Willisovi, jehož kariéra je zjevně za zenitem. 

Posledním filmem roku 2012, který Gordon-Levitt nasměroval k divákům, je životopisné drama Lincoln, ve kterém ztvárnil staršího syna legendárního amerického prezidenta. Titulní představitel Daniel Day-Lewis patří mezi Josephovy herecké vzory - pro hercovu kariéru bylo ovšem důležité i setkání s prominentním režisérem Stevenem Spielbergem. Multitalentovaný mladý herec se ovšem nespokojuje jen s filmovými aktivitami. Příležitostně (a zdařile) vystupuje jako kytarista a zpěvák, Zajímá se i o divadlo: jako jeden z producentů broadwayské show ruského klauna Slavy Polunina Slava’s Snowshow získal v roce 2009 nominaci na prestižní divadelní cenu Tony. V roce 2001 jako herec debutoval na jevišti newyorského divadla SoHo Playhouse ve hře Austina Pendletona Strýček Bob. Nové výzvy mu nabízí i alternativní produkční společnost hitRECord, kterou založil v roce 2004 a která na internetu sdružuje hudebníky, filmaře a další umělce. 

Don Jon's Addiction

V rámci své společnosti se Gordon-Levitt začal věnovat i filmové režii. Půlhodinová adaptace povídky Elmorea Leonarda Sparks (2009) působila poněkud staticky – mnohem zajímavější jsou jeho novější režijní počiny, především dvě krátké, částečně hrané, částečně animované hříčky o panu Morganovi M. Morgansenovi s jeho schůzkách s půvabnou dívkou Destiny. Novým důkazem Josephových režisérských kvalit se ovšem stal až jeho celovečerní hraný debut. Don Jon's Addiction je příběhem moderního Dona Juana, který je závislý na pornu a specializuje se na ohlupování postarších vdov. Scenárista a režisér si titulní roli napsal pro sebe - a jednu z hlavních ženských rolí nabídl Scarlett Johanssonová. Film si odbyl premiéru 18. ledna 2013 na festivalu Sundance: nejde prý o žádné přelomové dílo, spíš o docela sympatický filmeček. Gordon-Levitt tak asi bude vždycky spíš dobrým hercem než dobrým režisérem - i když u něj člověk nikdy neví.

(Tenhle text jsem napsala pro měsíčník pro pány ForMen. Za možnost uveřejnit ho i zde na blogu redakci děkuji.)