Knězovy děti - Cestu do nebe dláždí pekelné úmysly

Pro české filmové diváky je prostor bývalé Jugoslávie značně nepřehledným územím. Drtivá většina nových filmů z jihovýchodní Evropy si totiž cestu do české kinodistribuce nenajde. A s nálepkou „Balkán“ tak stále ještě nejvíc splývají rozjuchaná díla Emira Kusturicy. Kdo se chce o chorvatských, srbských či třeba černohorských filmech dozvědět víc, najde inspiraci na specializované přehlídce ve Vsetíně nebo na MFF Karlovy Vary. Právě varský festival pro české publikum objevil režiséra Vinka Brešana, jehož tragikomedie Knězovy děti právě přichází do našich kin.

Ve Varech byl loni nový režisérův snímek vybrán do hlavní soutěže. Přestože v silné konkurenci nakonec neuspěl, získal si sympatie diváků svým jímavě nelaskavým humorem. Padesátiletý Vinko Brešan má ovšem na svém kontě řadu ceněných titulů - komedii Duch maršála Tita (která mu vynesla ve Varech v roce 2000 Cenu za režii), válečné drama Svědkové (2003) a milostnou tragikomedii Bez konce (2008). Jeho díly rezonuje téma odcizeného světa, ve kterém se láska stává předmětem cynické manipulace. To silně zaznívá i v Knězových dětech a vytěsňuje tak jiný motiv, ke kterému se režisér často vrací - vzpomínku na válečný konflikt, který významně poznamenal Brešanovu filmařskou generaci.

Manipulátorem s láskou se v režisérově novém filmu stává mladý katolický kněz Fabijan (vynikající Krešimir Mikić), který přijíždí na malý dalmatský ostrov, aby vypomohl zestárlému kolegovi. Na rozdíl od starého kněze ovšem neumí pít, zpívat ani hrát fotbal. Pokání navíc svým banálně hřešícím ovečkám ukládá moc těžké. 

Fabijanovy pocity marnosti však vyvanou ve chvíli, kdy objeví své svaté poslání – zvýšit v malé, skomírající societě porodnost. Ve vesnici totiž každou chvíli někdo zemře, ale nové děti se nerodí. Jak se ukazuje, příčinou neutěšené situace jsou kondomy. A mladý kněz se s pomocí jejich prodejců – pobožného trafikanta Petara a lékárníka Marina – pustí do jejich rafinované sabotáže. Každá propíchnutá ochrana totiž zvyšuje šanci, že dojde k početí... Když lékárník začne zákaznicím místo antikoncepčních pilulek podstrkovat vitamíny, porodnost ve vesnici se prudce zvýší. Naivní mladý kněz ovšem nepočítá s tím, že nechtěné těhotenství může v malé komunitě způsobit tragédii...

Příběh o knězi propichujícím kondomy působí na první pohled jako populistický vtip z další letní komedie Zdeňka Trošky. Režisér Vinko Brešan ovšem naštěstí navenek idylické prostředí vesničky s jejími „rázovitými“ obyvateli nesleduje žádným prvoplánově odlehčeným pohledem. Vyprávění plné situačních kliček, poetických odboček a vtipných promluv ovšem nejdřív svádí k představě, že skutečně půjde o nezávaznou prázdninovou hříčku. Postupně se ovšem ukazuje, že žertovné téma je pouhým nosičem teze, že účel nesvětí prostředky. Hlavní hrdina si zahrává s láskou s těmi nejčistšími úmysly – je ovšem stále jasnější, že z tohoto světa se láska vytratila – a pokud po ní něco zůstalo, je to sex, který by se měl obejít bez následků.

Brešan se spoluscenáristou Matem Matišićem (který je autorem divadelní předlohy k filmu) jsou smutní, ale skvělí vypravěči. Sledují Fabijanův pád do pekel pozorně, optikou nelítostné dramatické osudovosti. Všechno, co se vám coby divákovi zdálo být pouhým vtipným ornamentem, ke konci účelně zafunguje. Sympatické, dobrácké figurky se rychle mění ve viníky a oběti, které si své role zaslouží a pro které možná neexistuje rozhřešení... leda by existoval bůh. V toho sám režisér Vinko Brešan nevěří - naštěstí je však natolik umělcem, že vybízí diváky k tomu, aby měli jiný názor. 

Svjećenikova djeca
Chorvatsko / Srbsko 2012, 93 minut, titulky

Režie: Vinko Brešan

Scénář: Vinko Brešan, Mate Matišić

Kamera: Mirko Pincevic

Hudba: Mate Matišić 

Hrají: Krešimir Mikić (Fabijan), Niksa Butijer (Petar), Marija Škaričićová (Marija), Dražen Kühn, Jadranka Đokićová, Marinko Prga
Premiéra: 26. 6.