Alenčin blog slaví čtyři roky

Je to už čtyři roky, co jsem začala provozovat tenhle blog: 30. ledna 2009 se tady objevila recenze filmu Undreworld: Vzpoura Lycanů (což byl text napsaný původně pro server aktualne.cz). Od té doby jsem na téhle své stránce publikovala dalších 685 příspěvků, vesměs původních, psaných přímo pro čtenáře Alenčina blogu. Průměrný počet otevření stránky za den stále roste - nyní dosahuje desateronásobku původního čísla (které nebylo nula :-)). Za čtyři roky byla tahle stránka navštívena víc než 425 000krát - a nemám celkem důvod předpokládat, že bych se za poměrně krátký čas nedopracovala k pěknému, kulatému půl milionu. Což mne těší zvlášť proto, že mi vlastně nejde o úplně populistické psaní a občas si vyhodím z kopýtka s nějakým trochu "cinefilským" textem.

Nový příspěvek na Alenčině blogu vychází většinou jednou za dva až tři dny. Každý měsíc se tak dohromady skládá soubor recenzí, komentářů a informací, který - jak věřím - je něčím víc než jen rozmarem filmové kritičky na volné noze, která svůj nejsvobodnější a nejbezpečnější profesionální výraz našla na internetu. Když k textům plynoucím v hlavním sloupci přidáte odkazy v obou postranních sloupečcích, které se neustále obměňují, mohlo by to všechno dohromady v tištěné podobě zaplnit stránky útlejšího filmového měsíčníku (který by ovšem v českých podmínkách nikdy neměl takovou čtenost, jakou mně už dnes umožňuje internet).

Jeden problém s Alenčiným blogem ovšem mám, a ten se s uplynulými roky změnil jen málo: práce, které se věnuji celkem pilně, ráda a dobrovolně, nemá prakticky žádné finanční ohodnocení. Samozřejmě moc děkuji všem čtenářům, kteří mi už poslali nebo posílají nějaké peníze: příspěvky se však pohybují nejčastěji v řádu stokorun a ti, kteří se rozhodli posílat mi něco pravidelně každý měsíc, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Měsíčně se tak dopracuji většinou k celkové částce nepřesahující tisíc korun (většinou je to ale tak tři, čtyři sta). To je hezké, ale samozřejmě to naprosto nepokryje mé náklady na provoz blogu ani mi to nevykompenzuje čas, který s touto prací strávím. A ve chvíli, kdy dělám nějakou placenou práci, musí samozřejmě jít jakékoli blogování stranou.

Moc ráda bych se blogu věnovala na plný úvazek a skutečně z něj udělala stránku, která každý den nabídne  něco nového. Vlastně bych nic nedělala radši než zrovna tohle... Ale aby to tak mohlo být, museli byste pro to udělat něco víc i vy, moji čtenáři - tedy posílat mi víc peněz. Alenčin blog samozřejmě můžete číst i zcela zadarmo - samozřejmě s tím rizikem, že třeba jednoho dne shledám, že už si prostě nemohu dovolit se mu věnovat. Nebo že se mu musím věnovat méně a bude tudíž méně zábavný nebo zajímavý. Možnost, že se to stane, je teď větší než kdykoliv předtím: moje soukromá životní situace se radikálně mění a musím se začít opravdu  ohánět, abych si na sebe sama nějak vydělala.

To, jak to s Alenčiným blogem bude dál, je teď jenom na vás - jeho pravidelných, příležitostných i náhodných čtenářích. Pokud připustíte možnost, že byste můj blog podpořili, máte různé možnosti. Můžete mi posílat něco pravidelně, nebo můžete zaslat něco jednorázově - třeba ve chvíli, kdy vám nějaký text bude připadat povedený.

Přispět na provoz Alenčina blogu můžete takhle:

1. Přímý převod na účet do Komerční banky na můj účet: 43-4025900257 / 0100
Pokud hodláte posílat peníze ze zahraničí (pozor ale na bankovní poplatky), IBAN kód je CZ7901000000434025900257

2. PayPal / libovolná platební karta (ve sloupci vlevo najdete tlačítko "Donate", jehož prostřednictvím můžete zaplatit buď jednorázově, nebo nastavit pravidelnou platbu).

Služba PayPal si ovšem pro sebe nechává z každé vaší částky 3,4 % plus 10 Kč. Pro mne je tedy lepší zvolit převod na účet než platbu přes PayPal.

3. Koupě některého z autorských filmových šperků, které dělám a prodávám třeba tady. Koupíte-li si např.  náhrdelník, přibližně sto korun z jeho ceny zaplatíte mně za můj designérský nápad a provedení.

P.S. 25. února 2013. Výsledkem tohoto textu je zatím jedna objednávka šperků a několik mailů, ve kterých mi čtenáři vysvětlují, že nemají peníze. :-)