Hitchcock

Alma (Helen Mirrenová) a Alfred (Anthony
Hopkins): ve střižně spolu 

Filmové dějiny nejsou žádným bezpečně zakonzervovaným tvarem a režisér Alfred Hitchcock se nyní – víc než třicet let po své smrti - dostává znovu na pořad dne. Důkazem znovuoživeného zájmu o tohoto výjimečného tvůrce je i biografický film Hitchcock, který vznikl loni a právě vstupuje i do našich kin. Pozornost v loňském roce vyvolalo i životopisné televizní drama společnosti HBO The Girl, zabývající se vztahem slavného režiséra a jeho oblíbené herečky Tippi Hedrenové během natáčení filmů Ptáci a Marnie. Snímek Hitchock, který natočil Angličan Sacha Gervasi, se odehrává jen o pár let dříve a do děje zapojuje některé spletité okolnosti vzniku předchozího režisérova snímku, thrilleru Psycho (1960).

Hvězdy připravené sloužit: Janet Leighová
(Scarlett Johanssonová) a
Vera Milesová (Jessica Bielová )

Respektovaný „mistr napětí“ po úspěchu špionského thrilleru Na sever Severozápadní linkou odmítl natočit další podobný oddechový kousek s hereckou hvězdou v hlavní roli. Nadchnul se naopak pro adaptaci románu Roberta Blocha, inspirovanou skutečným případem psychopatického vraha Eda Geina. Když Hitchock nenašel podporu u svého dvorního produkčního studia, vložil do projektu vlastní peníze a realizoval ho úsporně, jako nízkorozpočtový, černobílý snímek. Psycho je přitom dnes považováno za jeden z vůbec nejlepších Hitchockových děl, přestože prim momentálně hraje jeho o dva roky starší Vertigo: to v loňském žebříčku hlasování o nejlepší film všech dob iniciovaném časopisem Sight and Sound dokonce sesadilo po půlstoletí dominance z první příčky kultovní drama Občan Kane. V kariéře Alfreda Hitchcocka však právě Psycho patří k divácky nejúspěšnějším projektům: s rozpočtem 800 tisíc přineslo do pokladen kin jen v USA 32 milionů dolarů. Po režisérově smrti studio Universal realizovalo dvě jeho pokračování. Vznikl i televizní prequel o mládí psychopatického hrdiny filmu - Normana Batese, a velmi doslovný, nepovedený remake v režii Guse Van Santa. 

Žádný z těchto snímků ovšem nepřibližuje nepředvídatelnost a mrazivou děsivost původního díla – a na tom naneštěstí nic nemění ani ledabylá životopisná črta Hitchock.

Zábava pro orangutana 

Alma jde na rande

Snímek Sachy Gervasiho líčí s nadhledem některé okolnosti vzniku a uvedení Psycha (ze kterého však divák neuvidí ani jediný záběr). Scenárista John J. McLaughlin se ovšem soustřeďuje především na vztah mezi tehdy jednašedesátiletým režisérem a jeho životní partnerkou a letitou spolupracovnicí Almou Revilleovou. Umělecké tápání slavného filmaře tak těsně propojuje s krizí manželského vztahu, který trval víc než třiapadesát let – až do Hitchcockovy smrti v roce 1980. 

Natáčení sekvence v autě se zadní projekcí:
jeden z mála zajímavých okamžiků ve filmu  

Alfred Hitchock je v podání zkušeného Anthonyho Hopkinse narcistním tlusťochem, který krizi středního věku kompenzuje arogancí, tučným jídlem a zálibným týráním další z řady svých oblíbených blonďatých hvězd – Janet Leighovou (jíž svou plavou krásu propůjčila Scarlett Johanssonová). Přitom však „Hitch“ s tichou hrůzou sleduje, jak jeho stále atraktivní a do té doby oddaná Alma podléhá kouzlu štramáckého spisovatele Cooka. „Nevěra“ ženy, zmožené po boku slavného manžela dlouholetou pracovní nevytížeností, se přitom zakládá na tom, že Alma s Cookem píše tajně scénář. Nové sblížení partnerů pak nastává ve chvíli, kdy se Alma ujme střihu Psycha a vtiskne Alfredově poněkud nesoustředěné práci úsporný a racionální tvar.

Hopkins se nevěrohodně utápí v masce 

Zatímco případný herecký přínos Anthonyho Hopkinse v titulní roli zcela potlačují maskérské efekty ( jimž se kupodivu dostalo oscarové nominace), britská herečka Helen Mirrenová podává v roli Almy přirozený, roztomile ironický výkon. To díky ní film Hitchock alespoň částečně funguje coby standardní romantická komedie - respektive jako její populárního poddruh pro starší a pokročil, „remarriage story“ (tedy jako vyprávění o manželském páru, který úspěšně čelí odstředivým tendencím uvnitř svého vztahu). 

"Psychoanalýza" s Edem Geinem
(Michael Wincott)

Pokud znáte nějaké Hitchcockovy filmy a případně něco víte i o slavném filmaři, je Gervasiho dílo mnohem větší prohrou, než jakou byl nedávno civilně pojatý životopisný snímek Můj týden s Marilyn. Nepříliš zkušený Sacha Gervasi totiž ještě zdůrazňuje nejapnosti scénáře, který se pokouší profesi režiséra a jeho práci s diváckým očekáváním přiblížit způsobem, hodným leda tak inteligence retardovaného orangutana. Filmový „Hitch“ tak absolvuje psychoanalýzu u předobrazu svého hrdiny Eda Geina a při premiéře Psycha v předsálí doslova „diriguje“ jednotlivé reakce publika. 

Pokud ovšem nepatříte mezi Hitchockovy ctitele, může na vás Gervasiho dílko působit jako rozmarná vyprávěnka o jakémsi frustrovaném chlapíkovi, který je shodou okolností filmový režisér a natáčí zrovna cosi jako horor, který byste nikdy v životě nechtěli vidět. S výjimkou slavné scény vraždy ve sprše – a tu si můžete pustit na youtube.

Hitchcock 
USA 2012, 98 minut, titulky
Režie: Sacha Gervasi
Scénář: John J. McLaughlin (podle knihy Stephena Rebelloa)

Kamera: Jeff Cronenweth

Hudba: Danny Elfman
Hrají: Anthony Hopkins (Alfred Hitchcock), Helen Mirrenová (Alma), Scarlett Johanssonová (Janet Leighová), James D'Arcy (Anthony Perkins), Jessica Bielová (Vera Milesová), Danny Huston (Cook), Toni Coletteová /Peggy Robertsonová), Michael Wincott (Ed Gein), Michael Stuhlbarg (Lew Wassernman), Wallace Langham (Saul Bass), Ralph Macchio (Joseph Stefano), Paul Schackman (Bernard Herrmann), Richard Chassler (Martin Balsam) 

Premiéra: 7. 2. 2013

Hodnocení pro čtenáře líné číst text: palec dolů. 

(Tento text jsem napsala do Lidových novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuji.)